"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

tlapka: Teda, to mě mrzí. Tím úvodem jsi nás sice připravoval, co přijde, ale prostě je to škoda. Naprosto chápu, že ses té naděje drzel, tak bych to vnímala jako slibně se vyvíjející situaci.
Já nevím, co říct. Snad jen, že věřím, že to je prostě shoda okolností. Protože na srazu jsi nepůsobil jako no-date případ.
Ale zaujalo mě ještě tvé zmínění práce. To půjde vyřešit možná jasněji. A co ty víš, třeba bys tím vyřešil dvě mouchy jednou ranou.