"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

iva: Tak se mi vybavila historka o trianglistovi, který zaskakoval za náhle onemocnivšího kolegu.
Pro toho (zdravého) trianglistu bylo potřeba zajistit letenku, ubytování, všechny ty věci kolem a to dost narychlo. Pán přiletěl, nastoupil s orchestrem, cekal, čekal, až přišla jeho chvíle... a v tom rozrušení minul
Ten měl pak asi fakt těžkej život