"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

atraktivnistrasilka: Úplně jsem si vzpomněla:
Bylo mi šestnáct a šla jsem odněkud domů. Kolem svojí bývalé základní školy (!!). No a viděla jsem, že na rovné cestě přede mnou nějaký týpek zastavuje každou ženskou, která se mu připlete do cesty. No, trochu jsem doufala, že mně se vyhne, ale marně, že jo. Takže když jsme se potkali, tak mě zastavil, a prý jestli neznám nějakého umělce (malíře?), co má bydlet někde v okolí. Bylo mi naprosto jasný, že umělec toho jména buď neexistoval, a nebo chudák posloužil jako prachsprostá "návnada". Týpek totiž suverénně obcházel každýho chlapa, co se mu připletl do cesty. Tak jsem týpkovi řekla, že sorry, ale umělce neznám, a chtěla jsem jít dál. No a on na mě uhodil, že jestli bych s ním někdy nechtěla na procházku. Bylo mu zhruba čtyřicet, fakt nevím, na kolik jsem musela v těch šestnácti vypadat. A nebo mu to možná bylo jedno, nevím No nebyla jsem na něj zbytečně ošklivá. Prostě jsem mu řekla, že nepůjdu. Poděkoval mi za upřímnost, řekl "pápá" (opravdu), a šli jsme si každý po svém. Úplně jsem si na to při čtení těch tvých článků o balení vždycky vzpomněla, protože tohle byla moje první zkušenost, kdy mě někdo čapnul na ulici. Nezapomenutelné. Tehdá jsem z toho byla dost nesvá, dneska je to vtipná historka, kterou předám svým dětem.

Já za sebe musím říct, že je mi daleko méně nepříjemné, když týpek přijde, než když jen kouká a nic. Protože pak nevím, co je na mně špatně, že kouká. (Většinou nic, protože když už někdo kouká, tak bývám hezky oblečená, namalovaná, atd - jde o pocit.) Na druhou stranu, když děvče spěchá nebo má ty sluchátka, no... já osobně bych v téhle situaci asi nechtěla být úplně rušena. Hlavně u toho spěchání poblíž autobusového nádraží, že. A souhlasím s Boudiccou.