"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

rebarbora: Teda, film neznám, ale podle té zápletky to zní pěkně depresivně Možná se na něj podívám, až mě zachvátí podzimní splíny, ale momentálně se snažím myslet pozitivně a měnit svůj život k lepšímu, tak si to nemůžu kazit podobně demotivačními podněty
PS: Doufám, že nemáš zbrojní průkaz, příp. nelegálně drženou zbraň? Každopádně je celkem zajímavý, že když mě chytne podobná nálada, kdy mi přijde, že mám zpackanej celej život, tak mám tendenci spíš od všeho utýct - že by to bylo jako u těch zvířat v ohrožení? Zaútoč nebo uteč