"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

metalistka®blbne.cz: Achjo, za tohle si vysloužím nálepku ,,zkažená náctiletá svlečna' nebo tak něco Ale piju v podstatě jenom tvrdý, nejlíp whiskey, za prvý mi to chutná, ale hlavně jsem za druhý přišla na to, že si pak člověk nemusí dávat takovej pozor, když to pije požitkářsky a nekope to do sebe po panácích. Trvá mi dlouho než se z toho dostanu do nálady a v podstatě hned po tom už se z toho začíná ozývat rezonující pocit v hlavě, kterej mi to pití trochu znechutí tak automaticky uberu a chvíli vyčkám než to můj docela rychlej metabolismus zpracuje (střízlivění mi jde docela rychle, tak mám výhodu). Se sladkýma pitíčkama (uznávám komu by ze čtyř ciderů během hodiny taky nic nebylo ) tohle nefunguje a já piju a piju a najednou hele svět se točí Celkově alkoholu vydržím docela dost než se dostanu do nálady. Z tohohle všeho dohromady plynou zvláštní situace, kdy jsou lidi upozorňování (někým jiným , ne mnou) aby se mě, drobnou náctiletou holku, nesnažili přepít, nebo kdy lidi sedí, čumí a hrozí se nad mou tří decovkou whiskey. Když mě to vážně jen dostane do příjemný nálady . Na mou obranu když nepočítám skleničku svařáčku doma, pár punčů na náměstí a usrkávání vína na rodinnejch oslavách, tak takhle jsem pila maximálně tak pětkrát počínaje červnem 2016 a předtím tak nejspíš jedenkrát Ale pod obraz jsem se nezpila nikdy a ani nechci. Vždycky si hlídám abych byla schopná se kdykoliv pohádat o fyzikálně nemožných teoriích a výmyslech opilých lidí a jakmile nejsem schopná vzpomenout si na všechny runy a/nebo Cimrmanovo herecké desatero (popřípadě jiné znalostní věci co mě zrovna napadnou) tak s pitím končím Po tom co jsem kvůli alkoholu musela ve dvanácti zachraňovat život se toho bojím a opilý lidi, co se neumí kontrolovat nesnáším. Nicméně proti alkoholu jako takovému nic nemám, mám něco proti lidem, kteří z nějakýho nehorázně zvráceně divnýho důvodu mají pocit, že nepamatovat si něco druhej den znamená, že se hrozně bavili.

Alkohol jako kulturní součást, já ti nevím, co vím z hodin dějepisu atd. tak alkohol je kulturní součástí od do starověkého říma Dnešní postoj k alkoholu je řekla bych k abstinentům mnohem benevolentnější než to bývalo v minulosti ... už třeba jen tím, že jsou i jiné věci na pití