"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

cayenne®blbne.cz: Podle té definice taky nejsem abstinent, protože na oborovém vánočním večírku jsem vypila celý jeden decilitr svařeného vína, což je moje obvyklá roční dávka alkoholu.
Už jsem navrhovala založení Klubu anonymních abstinentů, ale přiznám se, že v současné době není otázka alkoholu v mém životě až tak závažná, abych tenhle svůj nápad zkoušela převést do praxe. Třeba se to někdy změní. Nebo se toho ujme někdo jiný
Ze všeho nejvíc mě ale šokují a rozčilují příbuzní, kteří si mě kvůli tomu dobírají. Tak například strýc se mě o Vánocích ptal, co my mladí dneska běžně pijeme. A já mu s vážnou tváří odpověděla, že vodu. Jakože vodu. Takové to, co teče z kohoutku v kuchyni, takové to, co neobsahuje líh, deset kilo cukru nebo zbytečné bublinky a navíc dva litry toho nestojí třicet korun. Místo, aby byli rádi, že mají doma slušnou holku, se mi ještě začnou posmívat, že ze života nic nemám.