Zlomenymec | Jak se mi zdálo, že jsem umřel

Původně jsem chtěl sepsat článek o mé návštěvě klubu, ale ten si nechám na Indy a místo toho napíšu o tom, co se mi dneska zdálo, dokud to mám jakž takž v paměti :)

Takže zdálo se mi to dneska relativně ráno (:D), dejme tomu od 7 do 8:30 - to jsou nejlepší lucidní sny, když se vzbudíte tak hodinu předtím, než chcete vstávat :D

Jak jsem umřel už nevím, nebo to nebylo součástí snu. Prostě jsem věděl, že je to posmrtný život a finiš :D Co se týče prostředí, tak si pamatuju krásný louky, hezké počasí (léto), teplo, hezký nebe a tak. Jako z obrázku.
A taky chaty, veelký chaty, takový táborový, nebo tak něco. Žádný ty mrňavý pro 4 lidi, ale pořádný, jako z Psychonauts :D

Takže pocaď to bylo všechno v pohodě.

Co už nebylo v pohodě bylo to, že jsem se musel nejdřív zodpovídat ze všech svých životních hříchů, což v mém případě představovalo trest propíchnutí ukazováčku hřebíkem. V místě, kde roste nehet, ehm :D Už si moc nevzpomínám kdo tu "operaci" prováděl, ale vím, že to vůbec nebolelo a hrozně jsem se tomu divil :D Takže jsem možná podle mého podvědomí v skoro svatý nebo co :D

Taky si vzpomínám, že tam byli někteří moji kolegové z VŠ, ale nikdo z nich taky nevěděl jak umřel - takže možná nějaká hromadná nehoda, nebo tak něco? Těžko říct.
Koukal jsem - byl to napůl lucidní sen - kde jsou nějací mí zesnulí příbuzní, ale kde nic tu nic, takže je možné, že to bylo třeba něco jakože očistec, nebo tak.

Vzpomínám na jedno dílo od Platóna, kde popisuje posmrtný život - a např. vrahové musí věčně plout řekou Styx (myslím) a jednou za rok takhle proplouvají kolem svých obětí a volají na ně, aby jim odpustili. Když jim oběť odpustí, vrah může jít na břeh, jinak má smůlu a musí plout další rok.

Mně osobně se tahle myšlenka líbí, jenom bych ji asi vztáhl na všechny špatnosti, které člověk udělá. Takže když zpronevěříte milion, budete muset odprosit všechny, které jste takhle poškodili. Podle úrovně přečinu by pak bylo potřeba vyloženě odpuštění poškozeného, ev. byste si museli prožít nějakou podobnou situaci. Např. když na internetech záměrně nadáváte a kazíte den nějakému člověku, tak si třeba prožijete den, kdy se vám ráno rozboje rychlovarná konvice (= jste bez kafe), ujede vám autobus a když si budete chtít to kafe koupit v práci, automat vás okrade. Prostě jsou všechny přečiny nějak odstupňované a třeba se budou moci vyrušit tím dobrým, co jste v životě udělali, nebo tak něco.
Hm. To je asi moje představa očistce a mám za to, že jedině "To-nad-co-nic-většího-nemůže-být-myšleno" (neboli Bůh s velkým B) dokáže ty tresty a odměny pořešit tak, aby byly spravedlivé (protože časo, hodně často se stává, že podle vašeho morálního kodexu děláte správnou věc, jenže podle někoho jiného je to špatné a poškozujete ho, buď jen podle něho, nebo reálně).

Ehm, to jsem trochu odbočil :D

Ještě vím, že jedna ta kolegyně z VŠ byla těhotná a něco mi říkala, něco, co jsem si ráno pamatoval (a říkal jsem si, že to musím taky napsat), ale teď jsem to už zapomněl :( A myslím že jsme pouštěli draky :D Ale tím si už nejsem jistý.

Každopádně celková atmosféra naprosto super, takže za mě 9/10, klidně bych tam po smrti šel :D