Každý z vás asi ví, co to znamená lucidně snít. Někteří z vás to možná i na vlastní mysl zažili.
Pro ty, kdo by náhodou nevěděli- lucidní snění znamená, že sníte a zároveň víte o tom, že sníte. Což (alespoň v mém případě) nutně neznamená, že ten sen dokážete ovládat, ale je to docela dobrý začátek. ***
Asi nejlépe by se to dalo přirovnat k filmu Inception/Počátek, to bylo vlastně takové učesané lucidní snění, ale bez toho, aby snící člověk věděl, že sní. Zní to jako nesmysl, ale snažím se tu říct, že v obyčejném snu se dějí fakt divný věci (angličani takovým věcem říkají "weird shit"), které jsou často doslova nepopsatelné a musí se prožít. Zatímco v Inception byly všechny sny krásně "učesané" a přehledné. Ale dost o tom.
"Co myslíš tím 'učesané'?"
Všechno, co tu (na)píšu, vychází z mé osobní zkušenosti a z jednoho článku, který jsem kdysi dávno četl (a pamatuju si z něj všehovšudy dvě věci, které zde zmíním). Záměrně jsem o lucidním snění v poslední době nečetl nic, abych měl jistotu, že to, co napíšu, budu psát vážně sám za sebe a ze svých zážitků.
Tedy, abyste rozuměli, co se týče lucidního snění, jsem samozřejmě naprostý amatér a laik. Kdysi dávno jsem se ale v tom článku na internetu dočetl, že existuje jednoduchý způsob, jak si lucidní sen přivodit, tak jsem to několikrát zkusil a výsledky nebyly nic moc (něco se mi podařilo, ale většinou ne).
Jenže v nedávné době se mi - v podstatě bez mého přičinění- začínají zdát lucidní sny jakoby "samy od sebe". Fakt nechápu čím to je, jestli se mi tím Vesmír snaží něco naznačit nebo je se ve mně něco odblokovalo, nebo (což je asi nejpravděpodobnější) mi prostě měkne mozek.
Faktem zůstává, že jsem za posledních 14 dní lucidně snil minimálně 4x. Přitom dvakrát to bylo v podstatě za sebou, to když jsem byl "na táboře" se svými ovečkami (viz tento článek). Protože tam byla půlka vedoucích nemocná, samozřejmě jsem tam nachlazení chytnul i já. Mělo ale docela lehký průběh, takže jsem byl schopen normálně fungovat. Jenže mě trochu bylo prostě blbě, byl jsem unavený, bolelo mě v krku a tak- a tak jsem si jednou prostě šel dopoledne lehnout (měl jsem volno).
A aniž bych chtěl, lucidně jsem snil a pamatoval si to. Pak jsem usnul znova a lucidně jsem snil zas!
Pak se mi to "náhodou" stalo ještě dvakrát doma a poslední sen si pamatuju, byl z dnešního rána (i když nebyl lucidní v tom pravém slova smyslu). To mě ostatně nakoplo, abych konečně napsal tenhle článek.
Takže první věc, kterou jsem se dočetl v tom článku, a která je podle mě nejdůležitější, je následující.
Řekněme, že o víkendu (nebo někdy, kdy máte prostě volno) se běžně probouzíte v 9:00. Plus mínus autobus. Důležité je ale slovo "probudíte se", nikoliv "vyhrabete se z postele", což jsou zvláště u mě dvě naprosto rozdílné věci. Zrkátka jde o to, abyste se probudili a zjistili, že je sobota dopoledne a vy byste měli vstávat.
Předpokládám, že většina z vás tak nějak zhruba ví, v kolik se běžně probouzí.
Tak, a ta důležitá věc je následující: Musíte si nastavit budík hodinu předtím, než budete vědět, že se sami od sebe vzbudíte. Budík vám zazvoní, vy se vzbudíte, zamáčknete ho a půjdete si zase lehnout. A právě v téhle době, v téhle hodině, kterou "dospáváte", byste měli snít tak nějak "mělce"- a to je právě ideální čas na to uvědomit si ve snu, že sníte.
Druhá věc, kterou si z toho článku pamatuju, je začít si někam psát své sny a pak se k tomu průběžně vracet a číst si je. Člověk by pak měl být i ve snu lépe schopný odlišit sen od reality, tedy mělo by to pomoci uvědomit si, že sníte. Co se mě týče, asi to moc nefunguje, sny si píšu už od začátku roku 2009 a nemám pocit, že by mi to jakkoliv pomohlo. Ovšem je samozřejmě zábavné se k tomu vracet a číst si to takhle zpětně, navíc některé z těch snů byly tak silné, že mi utkvěly v paměti a byla by škoda na ně zapomenout. Tedy, na některé (důležité je, abyste si psali i ty nepříjemné sny).
11.5.2010 se mi zdál lucidní sen ve snu, ve kterém jsem někomu vysvětloval, co to je lucidní sen
Za těch několik let, co o lucidním snění vím, se mi to podařilo jen několikrát- pravda, moc důsledný jsem v tom systému probouzení nebyl, takže není vyloučeno, že vám to bude fungovat dřív a líp. Ale zkrátka poslední dobou jsem měl opravdu nad snem kontrolu.
Co je důležité říct, že se mi běžně zdá sen, přičemž já vím, že je to sen- ale stejně s tím nic nedělám, buď nemůžu (něco chci ve snu změnit či tak, ale nejde to), anebo mi to plně nedojde a já se prostě na sen dívám jako na film bez toho, abych si uvědomil, že můžu třeba něco změnit. Zajímavé také je, že si ale plně uvědomuju, že se můžu vzbudit, až budu chtít - to když se mi zdá něco hnusnýho, což bývá častěji, než bych chtěl.
Jenže jak jsem už říkal, nedávno se prostě něco změnilo a já si v těch čtyřech případech (během cca 14 dnů) mohl dělat co jsem chtěl, což bylo skoro víckrát, než jsem mohl za ty 4 roky.
To je právě třetí důležitý bod: postupně jsem se (nějak) dopracoval k tomu, že si jsem ve snu schopen položit otázku (nekecám, fakt si na to pamatuju): "Je tohle sen?" a odpovědět si další otázkou: "Kdybych těď udělal něco fakt nevhodnýho, styděl bych se za to?"
Je to vlastně geniální ve své jednoduchosti a já tleskám svému podvědomí za to, že mi tuto možnost poskytlo. Protože jak se ví už odnepaměti, na lidi, kteří se neumí za své špatné skutky stydět, je potřeba si dávat pozor- ale právě ve snu by člověk rád dělal věci, za které by se ve skutečnosti styděl, popř. by je dělat nemohl, popř. obojí.
Ale tím se ještě neskončí, protože se mi na předchozí otázku podařilo vždy odpovědět: "Kdybych byl v realitě, tuhle otázku bych si vůbec nepoložil."
A už vím, že sním.
"Zbylo mu patnáct centů a když mi je dal na sodovku, věděl jsem, že jen sním!"
(dalo to práci, ale nakonec jsem tenhle díl komixu přecejen našel)
Hrozně jednoduchý, což?
Je jasné, že vám to asi moc nepomůže, protože já FAKT nevím, jak se mi to takhle povedlo, ale fungovalo to u mě už 4x, takže bych řekl, že na tom něco bude. A to s tím probuzením se o hodinu dřív je prostě základ- a třeba se vám pak podaří docílit něčeho podobného. A pokud ne, tak si o tom zkuste přečíst od někoho, kdo tomu narozdíl ode mě rozumí.
Někomu může třeba dělat problémy usnout tu danou hodinu- jakože se probudí a už nezabere. V tom případě asi nezbude než experimentovat, zkusit to se dvěma hodinami, půl hodinou... třeba já dneska jel v autobuse, a jelikož jsem po delší době vstával brzo ráno, byl jsem cestou domů unavený a trochu jsem si zdříml - ale žádný lucidní sen, nic, proste jsem usnul a něco se mi trochu zdálo (a většinou to v těch autobusech bývají nepříjemné sny, spíše pocity). Takže je možné, že na to člověk potřebuje ticho, klid, postel a tak. Experimentujte.
Pamatuju si, že když jsem lucidně snil nedávno doma (trochu jsem se kulíroval z té nemoci, ale fakt to nebylo nic vážného), tak jsem zavřel oči a šel spát někdy dopoledne... a jak jsem měl zavřené oči, viděl jsem tmu (jak jinak), ale přitom už jsem snil a věděl jsem, že jsem někde na sněhu. Bylo to docela zvláštní a trochu děsivé, jakobych byl slepý, ale přitom jsem věděl, že je tam sníh, že je den a co kolem mě je. A teprve až po chvíli jsem to i uviděl (ale sníh nestudil, byl příjemný) a já věděl že sním a přišlo mi to úžasné. A ne, žádné léky jsem v sobě neměl :)
A dneska to bylo vůbec ultimátní WTF, protože se mi zdál sen ve snu, což je vždycky hrozně matoucí. Zdál se mi "klasický" sen, nebyl lucidní a končil jednou událostí... a pak na něj plynule navázal další, ale já pořád nevěděl, že sním - ten sen byl normálně "ze života", žádné ujetiny, ale vystupoval v něm hlavní roli můj táta a já si v jednu chvíli uvědomil, že ten už je po smrti, takže se mi to musí zdát (sny s mým tátou mívají tuhle povahu- že si většinou uvědomím, že je to sen, ale je to jako film).
A vtom mi to naprosto jasně došlo, i to, že to předtím byl taky sen. Ale nic jsem neměnil, nechal jsem ten sen volně plynout (jako film) a nakonec jsem pozoroval mého tátu, jak si ho zhmotnilo moje podvědomí (přesně takového, jak by se v takové situaci choval- byla tam svatba, takže tam vyprávěl některou ze svých historek, která mi v tom snu dávala smysl) = přesně jako v Inception, pokud jste viděli konec (mírný spoiler): "Ty nejsi moje žena, jsi jen nedokonalá projekce mého podvědomí, jenom odraz, stín, protože to moje podvědomí líp neumí..." Přesně tohle jsem si v tom snu říkal.
Asi bych měl míň koukat na filmy.
Co se těch věcí, co v těch snech vyvádím, týče, tak to jsou většinou záležitosti typu:
Mimoto si občas zalétám a snažím se změnit ten sen dle mé vůle (prostředí atd.), což se mi ne vždy podaří- hlavně proto, že ty sny jsou většinou docela "nestabilní" a já bojuju s tím, abych se neprobudil. No, většinou se probudím dřív než bych si přál, ale stejně se mi tam podaří něco zajímavého zažít.
Zajímavé taky je, že za celou tu dobu, co se snažím lucidně snít (sporadicky celé ty 4 roky), za celou tu dobu, kdy jsem měl v těch vzácných chvílích možnost kontrolovat sen (tedy nejen "sen jako film", ale opravdová kontrola), tak jsem NIKDY nebyl s to přivolat si do toho snu jednu dávnou platonickou nešťastnou lásku ze střední, která se bude patrně zanedlouho vdávat.
Vždycky to bylo tak, že jsem si uvědomil, že je to sen, řekl jsem si "super, můžu si dělat co chci" => přivolám si JI a ono... nic. Prostě to nešlo. A pak následovalo většinou probuzení. Zato přivolat si KOHOKOLIV jiného, s tím nebyl vůbec žádný problém.
Moje podvědomí, zdá se, má zvláštní smysl pro humor.
Doufám že jsem vám pomohl obohatit váš doslova vysněný život. Dejte vědět, jak na tom s lucidními sny jste a jestli vám tyhle rady nějak pomohly.
tl;dr:
>nastav budík o hodinu dřív
>jdi zas spát
>lucidní sen, bitch