"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

chaostheory®pismenkuje.cz: výborný článek já ještě poměrně nedávno bylo jako tvoje maminka. přece si tohle na sebe nevezmu, co by řekli lidi. přece musím udělat X,Y a Z, co by si o mně jinak lidi pomysleli.
no a pak se to nějak zlomilo, promazala jsem spoustu "přátel", kteří spadají do kategorie B, a lidi, co neznám, mi jsou už totálně někde. a jak mi je teď krásně!
kéž bych k tomu dospěla už dávno, člověk by si ušetřil spoustu nervů, ale tohle se asi holt nedá uspěchat a každý k tomu dospěje jindy (příp. vůbec)