Zlomenymec | MOTOROVÁ ŘEDKEV V PLOUTVI OBNOVÍ ZPÁTKY VRTULNÍK

AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA

AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA

AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ

....

Tolik k úvodu.

V poslední době je kolem nějak moc smrti. Nebudu teď mluvit o včerejších událostech, toho je všude plno.
Spíš mi jde teď o mě- protože upřímně, vždycky jde hlavně o mně, co si budem povídat - konkrétněji jde o mé sny.

Nejde tak ani moc o jejich náplň (i když ta je občas docela solidní psycho, ale to fakt jen někdy) - jde spíš o ten pocit, který z nich mám. Hodně tísnivý, deprimující a vyčerpávající, přestože kdybych vám je teď popsal, nebylo by na nich nic divného (teda nebylo by na nich nic divného s ohledem na to, že to jsou sny, kde se přirozeně dějou poněkud ujeté věci). Ale ten "feeling", který z nich mám, ty pocity, ta stísněnost... to mi nedělá dobře a je to hnus fialovej. Pochopitelně to souvisí s nedávným tříletým výročím.

Chci drogy. Asi si začnu píchat marihuanu, nebo tak něco (nevím jestli to jde poznat, ale v drogách nejsem moc zběhlý)

A teď ještě ke všemu náš pes - kterému je 13-14 let (nevíme přesně, je to nalezenec) a kterého máme už 10 let, začal pajdat na zadní nohy. Tak jsme ho vzali k veterinářce, podle které je to artróza (a dostal nějaké prášky na bolest a zánět a výživu a všechno). Zatím to vypadá, že se to trochu zlepšilo *ťuk ťuk na stěnu*

Ale stejně... je mu už cca 14 let. To je na psa dost. Jak dlouho se bude ještě pohybovat v téhle sféře existence?? Což o to, kdyby to bylo jenom na mně, tak je to ještě dobrý, nějak to už překonám (i když jsem, pravda, obrečel i své potkany, které jsem měl sotva 2 roky), ale děsím se toho, jak to vezme mamka, která je s ním prakticky pořád. A úmrtí všeho a všech snáší fakt fakt hrozně špatně.
Bohové, to zas bude něco.

Proč ty zvířata nemůžou být nesmrtelný?? A proč nemůžou být nesmrtelní lidi?? A vůbec, celý tenhle svět a vesmír je totálně na nic. Jestli existuje křesťanský Bůh, tak budu po smrti vyžadovat nějaké vysvětlení toho, proč to sakra všechno je tak, jak to je. A neopovažujte se to svádět na chudáka Adama a Evu, protože jestli je to tak, jak se píše v Bibli, tak se stali obětí fakt nechutnýho podvodu. Moc pěkně se na toto téma vyjádřil Yossarian z Hellerovy Hlavy XXII.

Nechce se mi nic dělat, nechce se mi nic řešit, nemám na nic a hlavně na nikoho náladu... a to počasí tomu taky moc nepřidává. Dřív jsem měl zimu a zamračený dny rád, ale teď bych se nezlobil, kdybychom tu měli léto celoročně.
Taky v posledních dnech cítím nějaký zvláštní tlak na hrudi, který jsem dřív rozhodně necítil a nejsem si moc jistý, jestli to je ze stresu nebo tím, že moc namáhám prsní svaly.

Vážně bych si přál být poněkud citově odolnější. Poněkud dost. Být citlivý asi jako pařez. To by se mi teď docela hodilo.

Co dělat. Držte si klobouky, lepší už to nebude.
Možná by nebyl od věci další Týden plný šílens/... Ještě nad tím popřemýšlím.

Health - Tears