"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

konackaelle: Když je to problém mezi těma dvěma, tak na to ser a nech to plavat, nemá cenu si zahazovat svou hromadu hnojem druhých, s kterým stejně hnout nemůžeme a mohou si to vyřešit pouze oni.
V případě, že se ti to hroutí, tak si představ úplně ten nejhorší scénář, který by mohl nastat (nestrachovat se, jen si to představit). Co bys pak udělal? Reálně? Pak přijdeš na to, že vždycky bys něco udělal, protože nejsi člověk, co by se z toho podělal. Když víš, jaký situace co způsobí, můžeš si vybrat tu lepší s tím "tahle možnost by se mi líbila", ne s tím takovým urputně-se-držím-okraje-nad-propastí "takhle to musí být, jinak se prostě všechno podělá a game over". Protože když člověk zvolí druhý způsob uvažovaní, většinou se to prostě podělá. Každopádně, drž se!