"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

protistadu: Tak hlavně, že se to nikdy nestalo , jinak bych si připadala dost provinile, protože jsem se nasmála až až (nestalo, že ne? ).
I tak se ve mně ale vzbudil kousek slitování , protože jsem v tom živě viděla sebe (při všech rádoby balících pokusech jsem si připadala - a bohužel nejen připadala, ale i tak vypadala - jako utečenec z Bohnic)... takže rozhodně nespadám do většinové kategorie lidí, kterým jde seznamování tak nějak samo .