"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

davidhavel: *nemající vhodný výraz* s kterým žila moje mamka ji pár dní před tím, než z ničeho nic umřela, požádal o ruku. Nestihlo se to, jedině dobře. Nebrali by se z lásky, ale kvůli "vyřešení majetkových poměrů ohledně jeho bytu" - ten srab se totiž bál říct vlastnímu synovi, že když by náhodou umřel, tak chce, aby byt připadl mámě. Ze svatby nic nebylo, ale i tak nás zvládl okrást (on měl byt, mamča zařízení) a na mě dal ještě nesmyslné trestní oznámení, které prošlo díky jeho známým na PČR (bez mé účasti, jak jinak)... Takže koukám všude stejný. "Po přízni řízni"