Vše, co jste kdy chtěli vědět o první pomoci II

... ale báli jste se zeptat. II.

Dneska už to bude asi stručnější, protože to nejdůležitější už znáte z minula.

Důležité je ale ještě zmínit následující.

PRVNÍ POMOC MIMINKŮM

Tady jsem chtěl hlavně zmínit, že se začíná resuscitace dvěma vdechy, přičemž vdechujete POUZE obsach svých úst.
Dál jsem chtěl dodat, že masírujete hrudník nikoliv celýma rukama, ale POUZE dvěma prsty.
Nejlepší ale bude, když vás odkážu na tenhle článek, kde jsou krásně názorná videa.

STABILIZOVANÁ POLOHA

I tady vám nejlépe pomůže toto názorné video, protože slovní popis je takový nedostatečný a kostrbatý...

POPÁLENINY

Co se týče popálenin, ty mají tři stupně. První stupeň poznáte podle hodně zarudlé kůže, při druhém stupni už jsou puchýře (a bolí to jak svině) a třetí stupeň znamená kompletně zčernalou odumřelou tkáň.
Při popáleninách prvního a druhého stupně je potřeba poraněné místo chladit studenou vodou do doby, než to člověka přestane bolet (malé děti nechladíme, hrozí šok). Následně přiložíme sterilní obvaz a zafixujeme. Popáleniny třetího stupně se nechladí (hrozí infekce a tkáň už je vlastně mrtvá, proto tento typ popálenin nebolí tolik jako I. a II. stupeň), tam se pouze obvážou.

KRVÁCENÍ

Nejjednodušší způsob jak zastavit krvácení je použít tlakový obvaz. Nejlépe je udělat několik vrstev, tj. to nejčistčí, nejsterilnější přiložit přímo na ránu a ovázat to např. šátkem či kusem oblečení. Pokud zrovna nic čistého nemáte, nevadí, znovu platí, že je lepší chytit infekci, než vykrvácet.
Další možnost je zastavit krvácení přímo stlačením rány prsty, ale na to člověk potřebuje pořádný cojones. Tlakový obvaz je mnohem jistější.

CO OŠETŘOVAT DŘÍVE

Pokud jste dejme tomu svědkem autonehody nebo jiné situace, kdy dojde ke zranění více lidí, je potřeba "seřadit" je dle závažnosti jejich zranění.

Nejnebezpečnější jsou krvácení a bezvědomí, ty je potřeba ošetřit co nejdříve! Až potom se věnovat popáleným a lidem se zlomeninami atd. Při těchto zraněních často lidé křičí bolestí (protože když fláknete hlavou o palubovku a vykloubíte/zlomíte si čelist, tak to sakra bolí).

Důležité je ale věnovat se i těm lidem, kteří nekřičí o pomoc, protože nic necítí - to jsou ti v bezvědomí, na které člověk snadno "zapomene". Přitom právě jim hrozí velké riziko... ale je potřeba i lidi v bezvědomí, co dýchají a jsou ve stabilizované poloze, průběžně kontrolovat.

Pokud je na místě nehody někdo agresivní, např. nějaký opilec, někdy stačí ho "odlákat" rozhovorem, nějak ho zabavit, bavit se s ním, zatímco ostatní poskytnou první pomoc. Pokud vám bude někdo vyloženě bránit a napadat vás, můžete se pokusit ho přemoci (což se moc nedoporučuje) anebo to prostě nechat až na policii a záchranáře... nezapomeňte- zachraňovat můžete pouze pokud vám osobně nehrozí žádné nebezpečí.
Samozřejmě to vše záleží na konkrétní situaci a zachovat chladnou v takových chvílích není zrovna lehká záležitost... ale pokud vás bude víc, je dobré se nějak zorganizovat a rozdělit, každý k nějakému pacientovi (přičemž jeden volá záchranku).

EFEKT PŘIHLÍŽEJÍCÍHO

Nevšímavost ke druhým je odvrácená strana anonymity, hlavně té městské. Tedy ono je to vlastně dobře (představte si, že byste se museli dnes a denně s každým dávat do řeči o tom, kam jdete, jak se máte apod. jako babičky, které se potkají někde na návsi), ale není to dobře v případě, že potřebujete první pomoc.
Čím více je totiž okolo lidí, tím menší máte šanci na to, že vám někdo pomůže. Zní to paradoxně, ale je to tak a říká se tomu efekt přihlížejícího. Na toto téma byly provedeny docela krutopřísný experimenty, o kterých se asi rozpovídám v samostatném článku.
Důležité je říct si, co se při tomto efektu děje:

1) Lidé si říkají, že ta situace asi nebude tak vážná, když je kolem tolik lidí a nikdo nic nedělá. Nebo si říkají, že se tohle přece nemůže dít, takový věci se stávají přece jenom ve filmech, ve zprávách, jiným lidem...
2) Každý přenáší zodpovědnost na toho druhého, každý si říká: "A proč bych měl pomoct právě já? Je nás tu přece tolik! Já mám svých starostí dost, ať to udělá někdo jinej!"
3) Lidé mají obecně tendence držet se v davu, dělat to co dělá dav, a pokud dav jde po ulici, vyžaduje úsilí tu síť přetrhnout a jít někomu pomoct.

Takže pokud se ocitnete v situaci, kdy potřebujete pomoci a okolo stojí dav a kouká na vás, nebo prochází kolem, musíte:

1) Pomoct těm lidem, aby vyhodnotili tu situaci jako krizovou. Čili zavolat něco jako: "Pomoc! Mám tu vážně zraněného, nedýchá, je to fakt vážné!" Buďte co nejvíce konkrétní.
2) Určit někoho konkrétního, aby vám pomohl. "Vy! Vy v tom červeným tričku, pojďte mi s ním pomoct! A vy, vy s tou zelenou kabelkou, zavolejte záchranku! Honem!" Když takhle veřejně lidi označíte, ostatní se na ně zaměří a jim bude blbý stát a čumět tam dál. Ostatní si mezitím oddechnou úlevou, že ONI nic dělat nemusejí.
Takto těm lidem pomůžete převzít za tu situaci odpovědnost.
V některých případech je možné i tu situaci obrátit a z "Dav je nečinný a čumí" udělat "Dav je činný a pomáhá." Tím se odstraní problém číslo tři, protože teď už lidem nebude blbý pomoci, ale naopak jim bude blbý NEPOMOCI a každý se bude snažit něco udělat... (To se fakt stává, funguje to oběma směry).

Pokud budete v tom davu vy, buďte vy ti aktivní, kteří přetrhnout tu síť nečinnosti. Znalost efektu přihlížejícího pomáhá k jeho překonání. Nezapomeňte, že u první pomoci platí, že je lepší člověkovi trochu ublížit, než aby umřel. Proto se nebojte, že mu ublížíte, když se budete řídit selským rozumem, horko těžko někomu provedete něco vážného...

Na druhou stranu pokud zkolabujete někde v zapadlé uličce a najde vás tam jeden člověk (nebo víc lidí, kteří jsou spolu)- máte mnohem větší šanci, že vám pomůžou. Samotný člověk totiž cítí zodpovědnost za danou situaci, protože je tam jenom on a nikdo jiný, takže je to všechno na něm- když mu nepomůžu a on tu umře, bude to jen na mně... Nemůže hodit odpovědnost na druhé a nemusí se stydět vykročit z davu.

ZÁVĚR

To by bylo asi v tomto základním přehledu vše. Znovu opakuju, že nejlepší je přihlásit se do nějakého kurzu, abyste si to mohli vyzkoušet na vlastní kůži (masáž srdce, stabilizovanou polohu, tlakový obvaz, fixaci zlomenin atd., to vše je dobré vyzkoušet si v praxi) Nikdy nevíte, kdy se vám to může hodit.
Ale samozřejmě (znova) doufám, že tyhle informace nebudete nikdy potřebovat...