"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

boudicca: Dobré články, oba. Přehledné, jasné a výstižné. Vše zmíněné teoreticky již dávno znám, otázka je, co bych v tu chvíli dělala, protože jak vidím krev, jdou na mě mdloby (paradoxně mi vadí jen cizí krev, vlastní ani ne). Nedávno mi lehce zkolaboval přítel, tak jsem si něco málo otestovala v praxi - adrenalin naštěstí udělá za člověka hodně.
Článek o efektu přihlížejícího by mě zajímal, takže pokud se jej odhodláš napsat, budu se těšit