"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

i-am-fine: Mě se občas zdá, že lucidní sny mám až moc často. Jenom si tři čtvrtiny doby, kterou sním, nemůžu uvědomit, že sním. Většinou se mi zdá o klukovi, kterého jsem včera potkala v restauraci, zdá se mi to v té restauraci a i když je to třeba úplně jinak (jiné barvy stěn, spousta stromů a podobně) moje podvědomí si prostě nedokáže říct, že je to jen sen. A tak sním, jako bych žila, nikdy neudělám nic, co bych chtěla a vždy se držím zpátky. Když si konečně uvědomím, že to sen byl - probudím se.
Ale pamatuji si většinou jenom sny, které bych radši nikdy nezažila (Minulý týden mě má matka zapíchla nožem a před rokem jsem se ztratila v domě démonů a nemrtvých.) Takže radši žít než snít