"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

boudicca: Chci to taky umět! Jednu dobu jsem se o to celkem snažila (ale ne ráno, nýbrž před spaním) a nic, fňň. Je ale pravda, že natahování budíku o hodinu dříve mi přijde jako zbytečně drsná praktika, to se bez lucidnění obejdu
Nicméně, ráno si nechávám 10 minut na probrání a občas (skoro vždycky) ještě stihnu usnout; sny jsou pak takové "mělčí" a promítají se do nich reálné vjemy, někdy plynule přecházím z přemýšlení do snu, ale že bych si snění přímo uvědomovala, to ne, to vždy až zpětně.