O strastech proto-učitelů

Tím myslím hlavně sebe.

Moje školní výuka začala na sportovní základní škole, která mi přišla docela špatná- hlavně kvůli kolektivu, navíc jsem byl tehdy ještě malý pívo, takže jsem kvalitu výuky nemohl moc posoudit (ta byla docela dobrá, řekl bych). Později jsem se dozvěděl, že zástupce ředitele spáchal dopravní autonehodu naprosto ožralej, načež mu dal ředitel školy ultimátum. A pak se ožralej vyboural i on. Ono vůbec, moc střízlivých učitelů tam nepůsobilo, ale ti byli hlavně na druhém stupni a já je nezažil. Na konci prvního stupně jsem totiž přestoupil na jinou základku a ta mi přišla mnohem lepší, aspoň jsme tam měli ve třídě i holky a pokud vím, žádní učitelé nikdy do školy opilí nepřišli. Výuka byla taky docela fajn, až na jednoho tělocvikáře, ale hej, která škola má inteligentního tělocvikáře?

Tímhle chci říct hlavně to, že jsem za svou studijní kariéru potkal učitele (učitelky) normální, skvělé, špatné a taky naprosto šílené. Většinou jsem měl ale štěstí na ty dobré a skvělé, hlavně tedy na Jů Kej.
A kvůli tomu jsem vždycky neměl rád ty chytré kecy lidí typu "Učitelé chtějí vyšší platy?! COŽE? Vždyť mají pořád samý prázdniny, nic nedělají a jenom si seděj ve třídě!" Už tehdy mi tyhle kecy přišly jaksi mimo, ale vždycky jsem se ovládl a nic moc jsem na ně neříkal, usmál jsem se a myslel si své.
Kdybych je slyšel teď, asi bych se začal hystericky smát a zařval něco jako "TY NIC NEVÍŠ! VŮBEC NIC NEVÍŠ! TY NEVÍŠ JAKÉ TO JE!! NEMÁŠ ANI TUŠENÍ KDE VŠUDE JSEM BYL!!!" a následně bych se smíchem proskočil oknem a utekl pryč.

Ano, až tak se na vás může podepsat rok výuky zahraničních studentů.

Těm chytrákům co by učitelům přáli nejnižší sociální status a minimální plat bych fakt přál, aby si to mohli někdy vyzkoušet. Aby dostali možnost pokusit se něco naučit to stádo tupých nespolupracujících hlav (viz. Vyšetřování ztráty třídní knihy). Ale ne stylem "já si to tady odvykládám a jestli mě posloucháte mě nezajímá", ne ne, hezky se snažit, aby z toho něco uměli.
Taky argument "Mají pořád nějaký volna a prázdniny" mě docela vytáčí, protože vážení, ono to není jen tak, stoupnout si do třídy a něco tam vykládat- musíte se na to totiž patřičně připravit, musíte se na to DOMA podívat a vědět, co jim tam budete říkat, co vynecháte, co zdůrazníte jako fakt důležité a co jim dáte za domácí úkol. A taky to musíte vymyslet tak, aby vám při výkladu neusnuli, musíte se snažit je nějak zaujmout, nějak ten výklad oživit. A to všechno s tím, že vaše školní hodina trvá hodinu a půl (ani těch 45 minut není zrovna krátká doba). A tak si to takhle krásně připravíte a jste natěšení, jak je to třeba i bude bavit a že to není tak nudné a nezajímavé, že to uděláte všechno zábavnou formou, načež musíte každé dvě minuty zvýšeným hlasem žádat o klid a pozornost...
Ne, to fakt není tak jednoduché.

Taky to samozřejmě dost záleží na úrovni studentů, přičemž platí to o kvalitních a šílených učitelích.

Dejme tomu 20% studentů je vynikajících, je radost s nima pracovat, 20% studentů vám neustále dává ostentativně najevo, že je OBRVOSKÁ spousta míst, kde by teď byli mnohem raději, a ten zbytek je průměrný a ničím moc nepřekvapí.

Taky jsem už docela přišel na kouzlo oddělených tříd- kluci a dívky hezky zvlášť. Ono to totiž mělo něco do sebe. Když se v rámci prvního týdne (kdy máte zahraničním studentům ukázat Prahu, aby v ní mohli fungovat sami) snažíte vysvětlit, že tramvaje mají na přechodu přednost (což je docela zásadní informace) a dva kluci tam čumí kolegyni na kelký vozičky a nevnímají vás, je to fakt... napřesdržku. Nakonec jsem to vzdal a na ulicích jsem pak prostě křičel různé informace a kdo chtěl, ten je zachytil- většinou to byli právě ti lepší studenti.

Ono vůbec, to nedávání pozor je hrozně nepříjemný- to všichni známe z vlastní zkušenosti, když někomu něco vykládáme a on nás očividně nevnímá nebo když někdo přijde do místnosti a nepozdraví (čili se chová jako byste tam vůbec nebyli). Přitom jsem jim vykládal docela důležitý věci, historií památek jsem je nezatěžoval, ale když jim ukazuju směnárnu ("Nevyměňujte peníze na ulici! Je to ilegální a můžou vás přepadnout a okrást!") nebo lékárnu, tak by pozor dávat mohli.

A ÚPLNĚ NEJHORŠÍ jsou pozdní příchody, to bych vraždil. Já jak kretén musím vstávat v 5:30, abych se dostal včas do Prahy a mohl je vyzvednout v 8:00 na recepci jejich hotelu, zatímco oni jenom musí jenom přijít dolů po schodech a stejně se tam čtvrt hodiny čeká na několik individuí, takže nakonec odcházíme pozdě a nestíháme, protože někdo prostě NENÍ schopen sejít ze schodů a dostavit se včas. Když se řekne v 8, tak se prostě přijde v 8, ne v 8:01 a už vůbec ne v 8:15. To jsem na ně teda musel trochu řvát úplně na začátku, a to jsem je viděl jen pár minut. Nesnáším bezdůvodnou nedochvilnost!

Zkrátka a dobře, mějte s učiteli soucit. Nemají to lehké :( Docela se mi líbí jedna myšlenka Itálie, která dává vždy svým učitelům po několika letech "nucené volno"- učitel tak musí aspoň rok (nebo tak nějak) dělat nějaké jiné povolání, aby si od učitelování náležitě odpočinul (rozdíl v platu jim stát případně doplatí). To je myslím docela výborná věc, protože já proto-učil jen několik hodin týdně jenom jeden rok a občas jsem měl chuť si začít píchat tvrdé drogy. Ne že by mi to ten plat finančně umožnil, ale myšlenka to byla neskutečně příjemná...
Letos se teda sakra rozmýšlím, jestli do toho půjdu znova.