"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

zlomenymec: To chce ty články číst pořádně, jinak se nikam nedostanem Já se na ni nelepil, držel jsem si uctivou vzdálenost, prostě jsem tak nenápadně byl u ní, stejně jako x dalších cestujících.
Pak mám takovej dojem, že ona mě na vědomí ani nijak nebrala a koukala do země, jak to lidi v metru většinou dělaj.
A měla právě stejnou cestu, akorát já jsem zblbnul a jel jinam