"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

modrá: Doufám že tě potěším názorem, že mi článek nepřijde nadměrně dlouhý.

No á... jinak naprostej souhlas, taky to tak nějak vidím od -náctiletých let. Na nevěře by mi nevadilo, že můj partner spal s jinou - byť z hygienického hlediska taková představa opravdu není nic moc - ale to že mě podrazil. (Předem ohlášenou nevěru bych asi skousla ) Stejná pravidla pro všechny. S poctivostí začínat u sebe. A tak dál.

Rezonuju s článkem až téměř do konce - bohužel se mi v poslední době vytratila energie na optimistický přístup a mám tendece posílat všechny a všechno do háje (pokud možno zdvořile, samozřejmě) a už mě nebaví se snažit. Občas ale narazím na něco, co mě na chvíli nakopne - tenhle článek třeba. Takže děkuju. Musíme vydržet, uáááá...!