"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

monuminous: No, Meči, Yossarian to vyjádřil tak nějak za nás za všechny, ale ten plameňák mě rozesmutňuje ještě víc. Má-li být obrazem tvého současného rozpoložení, pak, zdá se mi, nutně potřebuješ vědět, že u hrdinů/filozofů tvého založení těch dušebolů s věkem ubývá a obloha, bez ohledu na to, co je pod ní, se přece jen trochu rozjasní. Naděje, ta vždycky je (i když teď nevím, z čeho to je)