"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

konackaelle: Mě vždycky nadávali (a většinou i nadávají nadále), pomluvy, tahaly mě za vlasy, klidně přišli a vrazily mě pěstí do zad, všechny byly vyšší o hlavu než já... Bože jak já ty krávy nenávidím! Nesnáším jak třeba v druhý třídě mi říkaly, když jsem si koupila něco novýho nebo měla novej náramek jak je to příšerný, ale že já vypadám ještě hůř. A to mi říkají většinou i teďka, ale teď spíš upřednostňují kecy typu že mě probrají celej den - "Kdyby se ostříhala, přestala nosit brýle, píchla si dírky do uší, dala by si piercing do nosu, obočí a rtů a začala si konečně lakovat nehty a malovat se, nebyla by tak šeredná." Od té doby, co jsem se kdy chtěla namalovat do kina či na nějakou párty, radši se ani nemaluji, nebudu se kvůli těm pindám měnit! A taky poslední dobou rády si umejou ruce a příjdou přesně nade mě, když kreslím nebo něco píšu, zkritizujou to a pocákají mě i sešit/knížku/něco jinýho co mám na lavici vodou. Krávy!
Nejvíc nechápu co jim na mě vadí. Když chtějí opsat úkol, dám jim ho opsat. Chtějí něco půjčit, půjčím jim to a když mi to nevrátí tak jim ten den nebo dva nic nepůjčím (pak už je to s něma nesnesitelný tak jim raději půjčuji vše a ony si mě nevšímají). A co za to? Věčné ponižování a pomlouvání. Teď už si ale tolik, jako když byly větší jak já nedovolují. Ony jsou všechny o rok starší, měly odklad. Asi do páté třídy byly aspoň o hlavu větší než já, teď jsem vyšší zase já a ony teď jen tloustnou. Vypadají jak prasata a chovají se jako krávy
No, ještě že jsou prázdniny...