"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

imperatrice: Nevim, jestli je tu vůbec nějakej význam. Ten tomu dáváme akorát my lidi. Jinak jsme totiž jen nepatrná tečka ve vesmíru a záleží tak maximálně na rozmnožování, nebo spíš ani na tom ne.
Jsme tu, protože jednoho dne se na světě objevila voda, atom, molekula... až se z toho nakonec vyvinul člověk. Možná si myslíš, že si z tebe utahuju, ale já to fakt tak vidim.