"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

noctuelle: Páni, tohle se mi líbí, ta myšlenka se špatně zamilovanejma v jinym světě.
Příběh je fakt povedenej... Tak proč mi ten konec přišel tak useknutej?
Hlavně mě vůbec neber vážně, víš jak jsem na tom s kritizováním a vlastníma příběhama...