pianista*: Mně pomáhá žít v přítomnosti hlavně to, že mám stále co na práci. Nemít co dělat, asi se brzo zblázním. Svojí smrt budu řešit, až přijde - teď mě vůbec netrápí. A hříchy mám asi jiné, než tu píšeš. Myslím, že mám docela odvahu - dělám věci dřív, než se jich začnu bát, reputace - neřeším, lakota vůbec, naopak rozhazuju, o lidi se zajímám stejně jako ty a lenost neznám, protože k ní nemám ani příležitost. Hříchy, které MÁM, bych nerozebíral.