"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

pianista*: Mně pomáhá žít v přítomnosti hlavně to, že mám stále co na práci. Nemít co dělat, asi se brzo zblázním. Svojí smrt budu řešit, až přijde - teď mě vůbec netrápí. A hříchy mám asi jiné, než tu píšeš. Myslím, že mám docela odvahu - dělám věci dřív, než se jich začnu bát, reputace - neřeším, lakota vůbec, naopak rozhazuju, o lidi se zajímám stejně jako ty a lenost neznám, protože k ní nemám ani příležitost. Hříchy, které MÁM, bych nerozebíral.