Kterak jsem perlil o španělštině

V jednom z minulých článků (tady) jsem si vzpomněl na jeden fajnovej zážitek ze střední školy :)

Na střední jsem se totiž začal učit druhý cizí jazyk. Měl jsem na výběr mezi italštinou, francouzštinou, němčinou, ruštinou a španělštinou. Francouzštinu nemám rád kvůli přízvuku, přijde mi taková zženštilá.  Němčinu vyloženě nesnáším, nedovedu říct proč, asi proto, že nemám rád německý turisty :D Váhal jsem nad ruštinou a španělštinou, italština se pro malý zájem ani neotevřela.
Nakonec jsem si vybral španělštinu s tím, že jestli někdy budu prchat do Mexika, bude se mi hodit.

Docela jsem se těšil. Občas cvičím angličtinu (kterou se učím asi od 3. třídy ZŠ) tak, že si jen tak ze srandy přepnu na angličtinu a v angličtině i myslím a přemýšlím, jak bych co řekl a vyjádřil. A teď bych možná mohl dělat to samé s dalším jazykem! Nebo bych mohl překládat z angličtiny do španělštiny či naopak!
Prostě jsem se těšil.

Po první hodině španělštiny už jsem se moc netěšil :D Tedy, my měli zrovna první hodinu suplování, takže to bylo asi tou učitelkou (což byla jen tak mezi námi hrozná kráva, nějaká čerstvě ze školy či co). No, pak nám tedy dali učitelku, která byla původem ze španělska a česky sice jakž takž uměla, ale... podle mě by bylo lepší, kdyby nám dali někoho, kdo tím jazykem nemluvil od narození, ale kdo se ho musel naučit :D No, nic naplat, učitelů byl nedostatek, tak nám zůstala tahle Španělka. A byla celkem fajn, vo tom žádná.
Jenže pak odešla na mateřskou.

Tak nám dali jinou. Čerstvě ze školy, klasika. Ta s náma pořád probírala nějaký články a rvala do nás v jednom kuse slovíčka. Tahle snaha by se jí ve třeťáku možná začala vyplácet, kdyby na konci školního roku neodešla na mateřskou.

Tak nám ve třeťáku splašili jednu postarší učitelku, která byla zděšená, jak málo toho umíme :D A začala s námi probírat věci z učebnice a tak. Tahle byla podle mě nejlepší. Jenže na konci třeťáku musela odejít, ze zdravotních důvodů.

Tak nám na začátku čtvrťáku dali tu první- Španělku :D A jelikož to byl maturitní rok, na španělštinu jsem osobně začal kašlat ještě víc a učil se na ostatní předměty. Totiž, nezáleželo na tom, jak moc jsem se učil- VŽDYCKY jsem z písemek ze šj dostal nejlíp trojku. To bylo silně demotivující a zrhuba někdy v tom druháku jsem nad španělštinou zlomil hůl.

No, a ve třeťáku nám hodili ještě jednoho lektora angličtiny a španělštiny, byl to "rodilý Mexičan z Kanady", jak ho popsala moje bývalá angličtinářka. Tenhle chlápek s náma samozřejmě o španělštině moc neprobral, jednak proto, že jsme zásadně komunikovali anglicky a jednak proto, že se mu snad ani moc nechtělo :D Jasně, byla s ním sranda, občas jsme přečetli nějakej článek nebo tak něco, ale nenaučil nás skoro nic :D

A tady se dostávám k jádru mého vyprávění.

Tenhle náš lektor se totiž někdy na konci třeťáku zbláznil, a že prej potřebuje aspoň jednu známku, tak že si něco napíšeme.

Měli jsme popsat jednu A4 textem o čemkoliv jsme chtěli. Já, jakožto člověk, který vždycky musel bojovat o trojku, jsem byl přirozeně v koncích a psal jsem věty typu "Jmenuju se tak a tak, bydlím tam a tam, je mi tolik a tolik, mám jednoho bratra, rodiče se rozvedli" atd. Zkrátka naprosto základní španělština, přítomný čas, základní slovíčka. A pak mě to trklo.

Několik týdnů předtím jsem totiž na youtube narazil na jednu z posledních scén filmu BLADE RUNNER nadabovanou španělsky- byl tam pod tím i napsaný text. Tak jsem si řekl- kašlu na to, Blade Runnera mám jako film moc rád, naučím se to zpaměti, jednou se mi to třeba bude hodit. A poslouchal jsem to tak dlouho, dokud jsem si to celý nezapamatoval (znal jsem tu scénu i v češtině a angličtině, tak jsem věděl, o co tam jde).
Takže jsem si na tohle vzpomněl, napsal jsem, že mám rád filmy a jeden z mých nejoblíbenějších je Blade Runner a zejména tato část na konci že se mi hrooozně líbí. A opsal jsem tam ten konec. Abyste byli v obraze, tady je video :)

(jelikož je to scéna ze závěru filmu, je to SPOILER JAKO PRASE!)

"Yo he visto cosas que vosotros no creeríais... Atacar naves en llamas más allá de Orión... He visto rayos-C brillar en la oscuridad cerca de la puerta de Täanhaussën. Todos esos momentos se perderán en el tiempo... como lágrimas en la lluvia. Es hora de morir."
-"No sé por qué me salvó la vida. Quizá en esos últimos momentos amaba la vida más de lo que la había amado nunca, no sólo su vida, la vida de todos, mi vida. Todo lo que él quería eran las mismas respuestas que todos buscamos: ¿de dónde vengo?, ¿a dónde voy?, ¿cuánto tiempo me queda? Todo lo que yo podía hacer era sentarme allí y verle morir."

Čili to bylo v podstatě v suchu, tu jednu A4 to dalo :D
No a on to lektor opravil a týden nato to rozdával a já dostal jedničku s hvězdičkou :D:D Smíchy jsem málem spadl ze židle :D Ale to nebylo všechno- ještě jsem to tam měl před celou třídou přečíst! :D Takže zatímco první část (jmenuju se... bydlím v... je mi...) byla krutě primitivní a rozuměl jí každej, druhou část- kterou jsem doslova odrecitoval, nepochopil nikdo a všichni si mysleli, že to je nějaká básnička. Na konci mi dokonce zatleskali, mně, trojkařovi :D
Lektorovi samozřejmě bylo jasný, že to umím zpaměti (myslím, že jsem to v tý práci sám napsal), ale nevadilo mu to. Nakonec mi dal výslednou známku na výzo dvojku :)

A pak že televize nevzdělává! HA! :)