"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

dvirka: Tvůj článek,psaný životem normálních lidí jako jsme my všichni mi připomněl nakupování s mou mámou.Nikdy si pro sebe nekoupila nic pořádného až mi jí občas bylo líto.Naši rodiče ceny dnešních věcí berou trochu jinak,pro ně je to moc,protože v jejich době to "moc" bylo,pro nás je to možná akorát (ale záleží na tom jak kdy a jak co )Každý by si měl v tomto krátkém životě působit radosti a mě se líbí,že si tu radost sdílel s ní