Není žádný důvod se bát

Tak dneska to bylo zajímavý. Dopoledne jsme měli s maměnkou cosi vyřizovat ve Spořitelně.

Abyste byli v obraze, ona máma má pod palcem celý rodinný rozpočet a provádí různý machinace a bezhotovostní operace, že se v nich krom ní pomalu nikdo nevyzná. Tu máme stavební spoření, tu buřinku, tady běžný účet, tady spořící účet... a tak.

A dneska jsme právě oba měli cestu do Spořky, tak jsme šli oba. Chodit někam s mojí mámou, to je vždycky zážitek :D Tak třeba dneska jsme cestou skončili v nějakým obchůdku s čím jiným než s oblečením, že prej tam potřebuje tričko na tai-chi (začala teď chodit, dneska byla podruhé).

Tak tam tak chodím a koukám na ty věci a říkám si, jestli fakt na takový věci mám správný pohlaví a mám mi tam ukazuje na nějaký tříčtvrťáky (? prostě ty krátký rifle) a říká "To je cena, to je hrozný..." Kouknu kam ukazuje a tam je cedulka 299,-
V tu chvíli jsem nevěděl, jestli to říká proto, že jsou jakože moc levný, nebo moc drahý, ale neměl jsem chuť se na to ptát, tak jsem zabručel něco ve smyslu "Hmmm =/"

A pak to přišlo. Máma tam totiž uviděla takovej šedej kabátek s kožíškem (nevím jak to popsat a fotit to nejdu :D), jenže stál nějak 800,-
Máma tam tak nešťastně stála a přemýšlela, jestli si ho má vzít nebo ne, protože (cituji) "tohle sháním fakt hodně dlouho, protože všude maj bez kožichu a mně se právě líbí s kožichem a není ani moc drahej, ale teď zas možná budem platit ty 2.500,- (viz článek Centropol vs ČEZ, předtím jsme právě byli na poště poslat do vlastních rukou výpověď smlouvy), tak teda nevím, mám si je vzít?"

Tak jsem jí řekl, ať si udělá radost a vezme si je. Protože ona máma fakt umí hospodařit, takže z jednoho platu+pár tisíc je schopná krásně vyjít a mít spořící účet, v každým pokoji televizi, videa, tři počítače a noťas... nechápu jak to dělá :D A nikdy nic na dluh.

No, tak tady pak chodila a zkoušela si k tomu věci a byla happy jak dva grepy a mně bylo fajn i za ni :]

Protože jí teď fakt štve ta smlouva s Centropolem... včera jsem asi 8x (!!!) přepisoval, tisknul a kopíroval výpověď smlouvy nám i jedný sousedce, která to taky podepsala- to JENOM proto, že jí ten chlápek řekl, že jsme to podepsali taky (Potkat tak toho týpka v temný uličce...) No, tak z toho prostě byla taková nešťastná a mně jí bylo líto. Chtěl jsem jí na ten kabát přidat, ale nechtěla O_o

A teďkonc mám takovou zvláštní nostalgickou náladu, byl jsem v kuchyni a uklízel tam (!!!!) a pouštěl si k tomu oldschool hudbu a bylo mi tak zvláštně smutno.
Tak nějak jsem se nad tím vším zamýšlel a vyšlo mi z toho, že je život většinou fakt nespravedlivej a špatně zařízenej a... smutné...a... a vůbec. To bude na zaheslovanej článek někdy do budoucna.

"A to vše mnou jako déšť proplouvá
a já cítím jenom vděčnost za každičký okamžik svého hloupého pitomého života."

Ráno zas vstávám v 5:45. Klasika. Ráno je krásně tma a pošmourno a zima a vůbec, taková supr atmosféra. Ještě začnu mít to vstávání rád, meh.