"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

koktejlka: Jo, děti rostou! Nedávno jsem se na sebe podívala v zrcadle a došlo mi, že mi za necelých pět měsíců bude patnáct. Teda nechci nic říkat, ale před nějakou dobou jsem si s bráchama hrála na školku! Koneckonců před chvíli bylo devět, no, když se teď podívám na hodiny, radši se na ně ani nepodívám. To je sice nesmysl, ale myslím, že tady to nevadí. ...... Ne, promiň. *kření se*

Ohledně bolesti souhlasím s Lucikem, před nějakou dobou jsi tu zmiňoval nemoc, jestli se nepletu?

A nějak mi uniklo to studování - kam jdeš?