Mě to nebaví

Já prostě nemám rád, když je doma napjatá atmosféra.

Sám jsem člověk poměrně emocionálně nestabilní (doteď se omlouvám tím, že jsem byl 2. až 5. třídu včetně v hokejové třídě bez dívek) a zkrátka špatně snáším, když se to doma všechno hádá a pere a nesnáší a vůbec.
Tohle je celkem horké téma na zaheslovaný článek, takže se omezím jen na to, že mám pocit, že člověk pořádně nikoho ani nezná... nemůže znát. Nikoho, ani vlastní krev, se kterou žije celý život.
A že jsou situace, o kterých víte, že prostě dobře nedopadnou.

Chjo. Mám poslední týden volna než naběhnu naplno do toho obřího mlínku na maso zvaného Jů Kej, který mě dozajista semele, navíc jsem byl teď nemocnej (ještě trochu jsem), děsím se toho, co mi najdou v krku (budou mi zase stříhat mandle?), mám špatný sny (jako OPRAVDU špatný sny, to, co jsem měl doteď je proti těmhle hadr), jsem v psychickém loji kvůli "nevyhovující vztahové realitě", jak tomu odborně říkám, a teď do toho ještě přijde TOHLE.

Z toho by se zbláznil i naprosto normální člověk, natož já!

Freud tvrdil, že prý všechny problémy pramení z našeho sexuálního života. Podle mě je to pitomost, jak můžu mít problémy se sexem, když žádnej nemám? Nebo je to právě proto, že ho nemám... ? :-/
Těžko říct, ale čím víc toho o Freudovi pozvolna vím, tím víc mi připadá, že to byl celkem zvrhlík. No, těžko říct.

Ále, nač si zbytečně lámat hlavu. Já budu mít co nevidět svých starostí se študiem dost a dost.

Ale stejně... ale stejně.

Nakonec mi, ostatně jako skoro vždy, trochu pomohl Arnold.

HUMAN CASUALTIES: 0,0

Terminátor 2 prodloužená verze je prostě základ :)
Koukám, že se mi tu pomalu množí videa s Arnlodem. Asi vstoupím do nějakého fanklubu...