Zlomený meč
"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."
Horatius: úryvek z díla Óda IX
Tři důležitá PO
20. duben 2026 | 17.57 |
A tím nemyslím takové ty pilulky, které se freneticky shánějí po noci plné nezodpovědného sexu (koukám na tebe, Mowe!) Tím myslím několik důležitých úkonů ve vztahu k ostatním lidem, které mi poslední dobou přijdou velmi důležité. Přijdou mi důležité proto, že mám pocit (aspoň co jsem okoukal ve svém okolí), že s nimi lidé neumějí moc nakládat, mě nevyjímaje.
Proto je tu stručně Zhrnu s nadějí, že třeba někomu pomohou k novému pohledu na některé své vztahy a tak podobně.
POžádat o pomoc
Tohle vidím u své přítelkyně, která by nejradši všechno zvládala sama a pomoc od ostatních bere jako projev slabosti. To mi kdysi v nějaké debatě řekla, že si nemůže dovolit být slabá. Což o to, být závislý na pomoci ostatních je na houby, jenže druhý extrém je stejně tak škodlivý. Člověk si pak na sebe nakládá strašně moc, drží hubu a krok až do doby, kdy prostě nemůže a buď exploduje, nebo se zhroutí nebo něco horšího.
Proto se nestyďme požádat o pomoc, trochu zvolnit, nechat kontrolu nad situací někomu jinému. Nic se nestane a v přiměřené míře je to zdravé. Jak před časem řekla kolegyně z práce mé přítelkyni, když se bála vzít dovolenou, protože by zameškala nějaké důležité schůzky: "Nemusíš být u všeho."
POdpořit
POdpořit
To souvisí s tím předchozím. Podporovat druhé v tom, co dělají a hlavně když vidíte, že to nezvládají. Je ale potřeba vědět, jak na to. Uvedu hodně modelový příklad:
Máte hodně unaveného kamaráda, který vám vypráví, jak tuhle za volantem skoro usnul a málem se vyboural. Když mu řeknete něco ve stylu: "Nojo, musíš víc spát, vidím, jak jsi unavený!" Jeho reakce bude defenzivní ve stylu "Ty seš chytrej, fakt, a jak to mám udělat, když mám práci, brigádu, malý dítě atd. atd. atd."...
Máte hodně unaveného kamaráda, který vám vypráví, jak tuhle za volantem skoro usnul a málem se vyboural. Když mu řeknete něco ve stylu: "Nojo, musíš víc spát, vidím, jak jsi unavený!" Jeho reakce bude defenzivní ve stylu "Ty seš chytrej, fakt, a jak to mám udělat, když mám práci, brigádu, malý dítě atd. atd. atd."...
Mnohem lépe řečeno je to ve stylu: Tyjo, to o tebe začínám mít strach, když vidím, jak jsi unavený a málem ses vyboural... Je něco, s čím ti můžu pomoct?
A je to. Pak mu tedy musíte opravdu pomoct, pokud si o to řekne, jinak je to k ničemu. Samozřejmě že takto podporujte jen "vybrané" lidi, kteří vás jenom nezneužívají.
POděkovat
Za to, co pro vás druhý udělal. Můžou to být jenom maličkosti, to je úplně fuk, ale je důležité, abyste to mysleli upřímně a aby to tak i vyznělo. Nic to nestojí, druhému to udělá radost a bude si připadat doceněný. Možná to zní jako naprostá banalita, ale já si třeba uvědomil, jak málo děkuju lidem kolem sebe a když jsem to začal napravovat, hned jsem měl ze sebe lepší pocit. Hlavně například co se týče rodičů a tak, protože ti mě vždycky všemožně podporovali (a podporují dodnes).