"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

k4r1: Ale, kušuj, neomlouvej se To si vůbec neber osobně - pobouřená jsem samotnou absurditou nutnosti existence MDŽ než Tvým článkem. Možná jsem měla potřebu to vyřvat tady, protože v původním okruhu se to nesetkalo prakticky s žádnou reakcí. Pochopitelně