"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

rebarbora2: Uf Neštěstí nechodí nikdy samo, co?
Hlavně, že to s mamkou a s pejskem dopadlo dobře (takhle napsané dohromady to vypadá trochu blbě, ale víš, jak to myslím ). Pro mě osobně hypotéka zas takový strašák nebyla, vždycky jsem věděla, že budu radši splácet hypotéku, než strkat někomu stejné peníze za podnájem Pro mě byl největší nervák, když jsem si vyhlédla byt, aby pak všechno klaplo, protože to není, že přijdeš do banky, podepíšeš smlouvu a hotovo. Zařízuje se tam spousta věcí, potvrzení a bůhvícovšechno, měla jsem strach, aby mě někdo neočůral, protože ačkoli si spoustu věcí člověk načte na internetu, stejně neví do detailu, jak to bude fungovat... A asi úplně nejblbější pocit jsem měla, když jsem zaplatila rezervační zálohu. Nevratnou To jsem asi týden nespala, než pak bylo všechno papírově a já tak nějak samu sebe uklidnila, že dělám dobře a že ten byt, který jsem si vybrala, bude ten pravý Tak držím palce, ať už se rozhodnete jakkoli
A ad hostina - jako na to už nemám slov, chlape