"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."
Už dlouho jsem byl zvyklý, že mě doma ostříhá otčím stojkem na 7mm nebo kolik, takže jsem míval vlasy krátké a bez objednávání a utrácení peněz. Jenže pak mi tahle sranda skončila, když mi moje drahá nevěsta řekla, že účes od holiče by mi slušel víc. A tak už asi 5 let chodím do jednoho kadeřnictví, kde většinou chytnu jednu mladou kadeřnici.
Řekl bych, že v době, kdy jsem tam začal chodit, musela čerstvě vyjít ze školy, protože tehdy byla opravdu hodně mladá. To by mi nevadilo. Ani že jí stříhání trvá většinou déle, než když tam náhodou natrefím na někoho staršího. Ale co mi vadí je ta její neutuchající touha si povídat.
Já chápu, je to ženská a ty se většinou cítí nesvé, když 3 minuty nic neřeknou, ale sakra... to jsou vždycky hovory na úrovni těch nejhorších "smalltalků". Ano, počasí je teď skutečně neobvyklé. Jojo, bude zase léto, to bude super. Dovolenou už řešíme, jasný. Ano, dárky na Vánoce už nakoupené mám... nechápu, že jí moje odpovědi, na které nejde nijak moc navázat, od dalších pokusů o konverzaci neodradí. A to už jsem jí několikrát říkal, že mě to stříhání vždycky krásně uspává, protože to na mě působí jako taková masáž hlavy.
Když jsem tam jednou chytnul staršího pána, tak tomu brzy došlo, že si povídat nechci a zmlknul - na konci jsem mu říkal, že vždycky u stříhání relaxuju a on že si toho všiml atd. atd. a já mu byl opravdu vděčný, že prostě většinu času mlčel.
No a teď jsem tam byl nedávno zase a měla mě jakási nová paní, která přesně zkoušela navazovat hovor. Že prý je z Polska a kde že pracuju já a že ona tam pracuje od podzimu atd. Jinak stříhala opravdu hezky, ale kdyby ztichla, užíval bych si to mnohem víc. Nakonec jsem zase zkusil říct pravdu, že stříhání mě uspává a vypadalo to, že to pochopila a já budu mít 20 minut stříhání v klidu.
Jenže ke konci se vedle nás přemístila jiná kadeřnice se zákaznicí a tam to vypadalo tak, jak to asi běžně vypadá - běžný hovor o ničem, který prostě neustával. Paní kadeřnice ale posléze nahodila citlivé téma covidu, to bych si myslel, že se o takových věcech většinou kadeřníci bavit nechtějí. Je tu velké riziko rozdílných postojů, stejně jako třeba v případě politiky nebo náboženství.
No a přesně k takovému rozdílnému pohledu došlo. Paní zákaznice prohlásila několik věcí, ze kterých mi docela prudce vyletěla tepovka a to už jsem si stříhání moc neužíval. Musel jsem se přemáhat, abych se vůči těm tvrzením nějak neohradil, protože by to stejně k ničemu nebylo. Paní kadeřnice si svůj omyl uvědomila, takže pak profesionálně stočila hovor na neutrální téma ("Jé, to jsou pěkný naušnice, ty máte nový, ne?" - NEKECÁM) a opět se klevetilo na pevné půdě.
A proto mě napadlo, jestli si nedělají nějaký vlastní CRM systém pro práci se zákazníky, kde by si zaznamenávaly takovéto informace. Jo, Mečoun? Ten nemá rád, když se na něj mluví, s tím si nepokecám. Tahle paní? Ta nesáší Karla Gotta. Tenhle pán přijde vždycky pozdě. Atd. atd. atd.
No, evidentně to tak nefunguje, ale myslím, že by to měly zvážit. Taky by mě pak zajímalo, co si o těch zákaznicích pak říkají v soukromí, když mají padla - ty vole ten Mečoun je ale divnej... nedělám si iluze, že jsem z jejich klevetění vyjmut :D
No ale chodit tam budu dál, protože už jsem tam zvyklý a je to tam na Prahu docela levné... jen kdyby se tam mlčelo...