Zlomenymec | Mission: Impossible

Tak už i na mě došlo a přemýšlím o tom, že strčím hlavu do chomoutu. Kdybyste mi před 4 lety a několika dny řekli něco podobného, vysmál bych se vám víc než výběru těch nejlepších filmů a písní sestavenému od Tetky.

Je zajímavé, že na jednu stranu mi v tak zásadním kroku trochu pomohl stoicismus a jeho metody (vystavovat se dlouhodobě určitým myšlenkám, tím si na ně zvyknout a nebát se jich potom tolik, až dotyčné situace nastanou). Prostě se tím zabývám už skoro rok, takže mi to už nepřijde moc divný, zvykl jsem si na to, že budu časem nosit prstýnek a tak. Díky tomu jsem se konečně rozhoupal - náš vztah přežil zatěžkávací zkoušku v podobě společného bydlení. No a na druhou stranu sám stoicismus říká, že pravý stoik by takohou hovadinu, jako oženit se, nikdy udělat nemohl :D

Jenže taková věc samozřejmě není jen tak, je k tomu potřeba patřičný rituál a hlavně prstýnek spojený s nějakým romantickým gestem - aspoň mám teda pocit, že moji milou by takové gesto potěšilo. Což o to, gesto už mám vymyšlené, v tom problém není. Problém je v prstýnku.

"Sometimes, the only way to catch and uncatchable woman is to offer her a wedding ring."

Koho se mám sakra zeptat na její vkus ohledně prstýnků?? Předloni na dovolené v Řecku se koukala ve zlatnictví a tak významně pronesla, že ode mě vlastně šperk nikdy nedostala a že má ráda stříbrné naušnice s perličkama, ehm ehm. No tak je samozřejmě pak dostala k Vánocům.

Ale tohle? Jak to mám probohy zjistit? Ona sama prstýnky vůbec nenosí. Možná někde nějaké má, ale těžko říct. a koho se mám zeptat?

Svoji nejlepší kámošku, která bydlí asi 200 metrů od nás, asi ztratila svou vlastní chybou. Neozývala se jí tak moc, až to milou kamarádku znovu naštvalo, tentokrát definitivně, a utnula s ní kontakt. A tahle kámoška by právě na něco takového byla ideální. Já ji bohužel nikdy neviděl, za tu dobu, co jsme spolu, nás jaksi nestihla seznámit (jsme spolu přes 4 roky). Ano, moje drahá má opravdu problém s odkládáním věcí. Jsem rád, že vůbec znám její rodinu (tu jsem teda poznal UŽ po 2,5 letech!)

Pak je tu její babička, s tou má hodně blízký vztah a volají si takřka denně a je to super ženská. Jenže si nejsem jistý, jestli by babička tohle věděla a taky se bojím, aby se pak náhodou neprokecla. Možná bych mohl babičku otestovat a zeptat se jí, jaký má moje drahá vkus na naušnice. A pokud by odpověděla správně... hmmm...

No a pak zbývá ještě jedna teta, ta by mi ochotně poradila, ale taky si nejsem jistý, jak moc zná její styl a navíc tahle by se nám pak do celé záležitosti určitě začala montovat až přespříliš :D

Tak mě ještě napadlo prostě napsat té kámošce na FB (nemůžu si ji přidat do přátel, to by na mě FB určitě vyžvanil) a nějak si s ní začít psát a zeptat se jí na to. Ale zase je tu otázka, jestli na mě vůbec bude mít náladu, zná mě jenom z vyprávění, na moji milou je naštvaná...

UUUUUGH.

Tak a teď babo raď (baby raďte :D)