"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

eithne: Já se asi nikdy nesetkala s tak zrádnou pípou, o jaké píšeš. Pivo jsem točila už hodněkrát, vždycky bez problému. Na poslední Šumavě na jednom hotelu nikdo nebyl na baru a hosti si sami čepovali a obsluhovali se z lednice a až ráno se to účtovalo z lístku, který si sami vedli.
Jinak teď mánii nemám a zakazuju si nějakou kvůli diplomce a státnicím najít. Taky je to dost naprd období, jsem taková... obecně neukotvená A hele, s kouřením jsi mě překvapil, měla jsem za to, že jsem v tomhle skutečně dost výjimka. Do měst úmyslně necestuju nikdy. Toleruju je v Turecku kvůli jídlu a líbilo se mi v indickém Lehu, protože to bylo uprostřed hor v třech a půl tisících, naprostá pustina, a to město sice bylo obrovské, ale ne moderní, a bylo to tam krásný. Pevnost z polštářů a dek jsem měla taky A lodičky a čepice umí snad každej, jsem si myslela. Já umím žábu! Naučila jsem se ji na první službě, když jsem dělala průvodce na hvězdárně, a po celých sedmnáct let je skládám, když se nudím, takže na pracovních poradách a tak. Ony skáčou a já ráda provokuju upjatý lidi a vůbec...