Komentář, na který odpovídáte

25. 02. 2011 - 23:18
 

koktejlka: Vidíš... čas od času, během normálního dne, většinou když jdu někam pryč nebo si jdu lehnout a mám špatnou náladu a nechci se s nikým bavit, bleskne mi hlavou "a co když už ho/ji nikdy neuvidím?" V tu chvíli jako by se mi změnil pohled na svět, jako by mi vážně "změklo srdce" nebo jak to říct, jako by se rozum spojil s emocemi a rozlily se v mém těle a já měla čas si uvědomit, jak jsme všichni tady křehcí a jak je nemoudré chovat se k sobě hnusně. Tolik za mě. Tvému blízkému přeju sílu a trochu optimismu. Ať to dopadne snad co nejlépe...

Vaše odpověď

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: O smrti