"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

slanka: " teprve až když někdo opravdu umře, lidi ztichnou, přestanou se starat o ty "kraviny" a začnou doopravdy poslouchat. A začnou si uvědomovat co je v životě opravdudůležité.
A týden nato už ze sebe zase dělají šaška ve škole/v práci/kdekoliv... a všechno je zase při starém."

Amen. Líp bych to nenapsala. A dost jsi mě pobavil s tou větou "Přece se nemůžu zavřít doma a chtít trávit všechen čas s těmi, které mám rád, to bych nikam nedošel a ani by to nešlo, že." ...To je pravda.
Jinak na něčí smrt se snad nedá ani připravit. Přemýšlej radši nad životem.