"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

chaoska: Nemáš zač S něčím s tebou souhlasím, s něčím ne.
Teď čtu ještě komentář od Lvice níže, a o tématu duší něco málo vím (ne úplně dobrovolně, haha), a to právě "vysvětluje" i téma předčasné smrti, vážných nemocí atd. - zjednodušeně si duše tento osud (nemoc, různé útrapy) vybrala, protože se tak zdokonaluje a posunuje se na vyšší levely.
(Neříkám, že s tím souhlasím nebo nesouhlasím, jen konstatuju, jak k tomu tato oblast myšlení přistupuje.)