"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

myfantasyworld: Navrhnutí bez dárků a neprošlo to, to mi připomíná, že jsem to také zkoušela. Nebo takhle já to zkoušela přes to, že se bude kupovat jen dětem (měla jsem na mysli malým dětem), na což bylo rodiči reagováno tak, že my jsme přeci taky děti.
Co se týká překvapení, ono je někdy lepší, když si člověk sám vybere nebo řekne, co chce. Pak víš, že nekoupíš zbytečnost, ale zase u nás je dost výhoda, že v naší rodině je radost z každého dárku, stejně jako u moji kamarádky vím, že ji potěším čímkoliv.

A vymyslet sobě dárek, taky si vždycky myslím, že nic nepotřebuju, nakonec zjistím, že přeci jen něco potřebuju, zrovna mě teď dost štve peněženka, u který se mi zasekává zip a utrhl se mi asi tak před měsícem řetízek, asi aby bylo, co kupovat.
Vždycky si něco napíšu a každý tvrdí, že mě vždycky je jednoduchý něco vybrat.

U nás je problém bráchům 19 a 17 let a to fakt nevíš, všechno mají a když se jich zeptáš, nic nechtějí.

Teda obdivuji tě, že máš nakoupeno. Ačkoliv touhle dobou mám většinu dárků, letos mi to nakupování nějak nejde.