Zlomenymec | Chechtací smyčka

Asi tu není moc lidí, kteří by znali britský seriál Párování (Coupling), že? Já ho doporučuju, kudy chodím, protože mi přijde mnohem lepší než všichni ti Přátelé a BBT a HIMYMy dohromady.

Hlavně tím, že má docela sympatické postavy, které ale samozřejmě nevybočují z klasických sitcomových mantinelů (roztomilý mimoň, sukničkář atd.) A ještě navíc tím, že má drtivá většina dílů nádherně vystavenou pointu, tzn. nestojí to jenom na hláškách a na charakterových vadách, ale na tom, kam až může vygradovat obyčejná záměna mobilů.

Fakt dokonalý scénář, za mě to rozhodně doporučuju.

A proč to teď zmiňuju?

Protože v jednom z dílů se řeší tzv. Chechtací smyčka. Co konkrétně to je se dozvíte ve videu níže (titulky by Mečoun) a pro mě je to teď aktuální, protože TENTO pátek mám jednu vyloženě formální akci.

A fakt mám strach, že se tam začnu pod tíhou situace v nevhodné chvíli chechtat na celé kolo... :D

Musím se si dát pozor na nepředvídatelný slova. Díky Patrickovi mám v hlavě nahý lidi. A pak je tu samozřejmě chechtací smyčka.

- Cože?
- Co je "chechtací smyčka"?

Ne! Neptejte se. Vědět o chechtací smyčce znamená stát se její součástí!

-   No, myslím že to zvládnem. 

Ne, nejste na to připravení.
...
Je to taková zpětná vazba. Jste někde, kde je ticho. Jsou tam lidé. Nějaká velice formální událost.
Třeba svatba. Ne, je to minuta ticha na pohřbu.

- Dobře.

- Ok. 

Dobře, minuta ticha ubíhá. A chechtací smyčka začne. Najednou, z ničeho nic, vás napadne:
To nejhorší, co bych mohl udělat během minuty ticha, je začít se smát.
A jak vás to napadne málem se začnete smát, automatická reakce.
Ale nezačnete, zatím se kontrolujete, jste v pohodě. 
Ale pak vás napadne, jak hrozné by bylo, kdybyste se smáli nahlas uprostřed minuty ticha. 
A tak znova málem vyprsknete smíchy, akorát tentokrát ještě víc. 
A pak si uvědomíte, jak strašný by byl tenhle větší smích, a tak málem vyprsknete zase, ale teď už je to hodně velký smích, obrovský smích. Kdybyste ho vypustili, tak se z něj zhroutíte!
A najednou jste v prostřed úplně tiché místnosti a vaše ramena poskakují jako byste drželi v rukách sbíječku.
A co si o té situaci pomyslíte? Bože můj, přijde mi to legrační!

- Promiňte... co to děláte?
To je chechtací smyčka.
- To není smyčka, to je kupa.
- No ale nemohl bych tomu říkat chechtací kupa, ne?
- To by znělo absurdně.
- Přesně tak!

(...)