"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

eithne: Cože, čaj?? No a jak to dopadlo?! Ohřál sis ten oběd současně s čajem, nebo to šlo po sobě... safra, takhle to dobrodružství utnout v nejnapínavějším, to nemůžeš přece!!!!!
Taky jsem doma začala cvičit, a prokládám to odpoledními výlety na kole. Nicméně i tak když jsem dneska šla po týdnu a půl poprvé do práce, tak to bylo jako vysvobození - byli tam lidi (kteří na mě mluvili i zpátky; prý až to bude doma dělat i fíkus, mám zavolat firemnímu psychologovi) a jedna cesta skrze celou chodbu na záchod mi tam vydá pomalu stejný počet kroků jako půl dne trajdání po bytě