"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

atraktivnistrasilka: He he, s dárky je, koukám, "problém" všude. Pro mě je nakupování dárků hrozně stresující. A stejně mám pak pocit, že se nikdy až tak netrefím. Jako Mitule měl z mých dárků i docela radost, ale stejně mám pocit, že na ženskou jsem v tomhle bídná.
A co se týče nové práce... Jak se říká, že je to v Praze s prací super, tak nesouhlasím. Jako jo, peníze jsou asi lepší než jinde, ale člověk k tomu nepřijde hned, chce to se dopracovat. Zaměstnavatelé taky často nic moc, a jak jsem zaznamenala, něco probíhá asi všude. Taky se tady ve velkém jede otázka na děti (to samozřejmě u ženských), kdy, z mého blízkého okolí, se u pohovoru zeptali, zda chce dotyčná v blízké době děti, ona bohužel odpověděla, přičemž teď bere o poznání méně než její kolegové, protože tak nějak vědí, že jim brzy uteče na mateřskou. Práci teď střídat nechce, pochopitelně. Absolutně nemají právo se na takové věci ptát, ale stejně se to děje... A co mi občas říká Mitule - psát to takhle veřejně asi nebudu, ale taky teda někdy kroutím hlavou.
Je dobré dát nové práci šanci, ale taky nemá cenu se trápit bůhvíjak dlouho v bůhvíjakých podmínkách, to doufám víš.
Každopádně - ať to klape na všech frontách, to ti přeju - práce, přítelkyně, všechno.