"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

zlomenymec: Ono nejde ani tak o postupy, jako spíš o to, že prostě nemají lidi a není tam jasně dané, co má kdo dělat Třeba ta kolegyně (hrozně fajn), která mě má zaučovat, tam je jen 4 hodiny denně, takže na mě nemá moc čas. Zvlášť před Vánoci, kdy ještě byla týden nemocná. Teď má zase nemocné dítě (neštovice), takže těžko říct, jak tam bude Prostě je to fakt malý tým a všechny slabiny malého týmu (zejména, že je malý ) teď vychází najevo
Ale zatím flintu do žita neházím, uvidím, jak se to vyvrbí. Ale prostě mě nebaví chodit do práce po měsíci s tím, že moc nevím, jak se co dělá