Mečounův kulturní koutek: Óda na radost

Původně jsem měl dnes v plánu neskutečně, nehorázně a nestydatě zevlit, ale okolnosti tomu chtěly jinak :D

Musím totiž jet ke svojí milé a poskytnout ji morální podporu, protože řeší nepříjemné záležitosti kvůli své maceše. Byl jsem u ní už včera a brečela mi, chudák, v náručí :(

Nejdřív ale musela udělat ještě nějaké věci do práce, takže jsem měl trochu času. No a brácha mi psal, že prý byl ráno s přítulkyní běhat, tak jsem si řekl WTF, než budu moct vyrazit, tak si taky trochu zaběhám. Počítal jsem tak 3 - 4 km maximálně, ale nakonec z toho bylo hezkých 5,2km za 38 minut :D Nic moc čas, ale docela dost jsem čekal na semaforech + taky to byl trochu kopcovitý terén (trochu dost :D) - Riegrovy sady, no :D

No a jak si tak vesele běžím zpátky domů, je mi trochu zima a těším se na sprchu, tak mi ve sluchátkách začne hrát tady to a já si řekl hrome, už dlouho jsem sem nedal žádnou vážnou hudbu.

Inu, tak tady to je :) Bezpochyby to všichni znáte, je to i hymna Evropské unie (což je teda jedna z věcí, která se jim povedla :D) a určitě jsme si o Beethovenovi říkali i na střední, ale momentálně si na nic moc nemůžu vzpomenout. Jenom vím, že měl hodně starších sourozenců a všichni z nich byli nějakým způsobem postižení. A pak se narodí hudební génius :)

Určitě hrála ve spoustě filmů, ale já si ji pamatuju hlavně z Mechanického pomeranče:

Trochu se stydím to sem v článku věnovaném Beethovenovi dávat, ale taky si to pamatuju z TELE TELE a jejich Úřadu Vládi :D

 A to je pro dnešek vše, přátelé.

Já vyrážím :)