Jsem "in between the jobs", jak se říká v anglicky mluvících zemích. A je to skvělé, co vám budu povídat :D
V předchozí práci jsem oficiálně skončil v půlce října, přičemž jsem si ještě vybral zbytek dovolené (no, zbytek... dovolenou jsem měl naposledy v dubnu :D). Jinými slovy jsem už třetím týdnem doma a strašně si to užívám :D
A zjistil jsem pár zajímavých věcí
1) Mám spolubydlící, která má takovou docela volnou pracovní dobu (to jsem věděl). Co jsem ale nevěděl je to, že si sem vodí svého amanta. S tím chlapem jsem se maximálně tak pozdravil, ale je mi hrozně nesympatický, protože tu je z jejího sousedního pokoje fakt všechno hodně slyšet a on má zrovna hodně silný a pronikavý hlas a je vidět (slyšet), že má tendence své názory dávat najevo fakt hlasitě. To hlavně když se hraje nějaký hokej nebo fotbal, to si pak nemůžu vzpomenout na tuhle suprovou scénu z filmu Postel:
No ale to jsem odbočil, tohle jsem věděl i v době, kdy jsem chodil do práce.
Jenže vyšlo najevo, že se tu minimálně jednou týdně sejdou i dopoledne a, ehm, řekněme že mám ze sousedního pokoje takový hezký audio přenos live-porna :D Já nevím jestli to nemůžou provozovat u něj doma (možná bydlí s maminkou? :D) nebo proč chodí sem, ale tohle je už třetí týden, kdy jsem toho svědkem.
Ano, probíhá to PRÁVĚ TEĎ, když píšu tenhle článek :D Mám teda na hlavě sluchátka a poslouchám si soundtrack z Tony Hawka 2 :D
Přitom jí jsem samozřejmě řekl, že si budu hledat novou práci, tak aby to věděla - přesně kvůli takovým situacím :D
No ale očividn jim moc nevadí, že je někdo uslyší, huh.
Aaaa, tak už asi přestali, už se jdou asi najíst :D Je to vždycky ten samý vzorec, ona uvaří něco dobrého (minule byly řízky, dneska je to nějaké kuře :D), pak na to vlítnou, a pak se jdou najíst do kuchyně <3 :D
Co všechno se člověk nedozví, když zůstává delší čas doma.
2) Nějak jsem ztratil potěšení z prokrastinace.
Mám teď samozřejmě spoustu volného času, takže hodně pařím na PC, koukám na filmy a seriály a vůbec, flákám se až hamba :D
Jenže tyhle věci člověka taky nemůžou bavit věčně. Když má člověk opravdu hodně volného času, musí si s tím umět poradit, protože jinak ho to dokáže docela zlomit. Když se musíte pořád jenom snažit za/bavit, když nezáleží na tom, co děláte (protože nemáte žádnou odpovědnost), dříve či později se dostaví pocit vyprázdnění, nenaplnosti a nudy.
A přesně tomu se snažím vyhnout a i kdybych to dělat nechtěl, tak musím. Nejsem prostě schopný si vychutnat volno a volnou zábavu, pokud jsem předtím nedělal něco "produktivního". Protože pak mám ze sebe fakt blbej pocit, jsem pořád naladěný na tu pracovní dobu od pondělka do čtvrtka. Zajímavý je, že právě v pátek a v sobotu tuhle potřebu nemám - v neděli už zase ano, protože to se člověk připravuje na pondělí, že :))
Jinými slovy se prostě během týdne musím nějak zdokonalovat, což znamená především:
Fyzickou aktivitu - posilovna, kruhový trénink, plavání, popř. aspoň saunu, když mám regenerační den)
Mentální aktivitu - sem patří hlavně četba různých knížek, které jsem si už dlouho chtěl přečíst a případně je i zvýpiskovat (tj. nejedná se o beletrii). Nedávno jsem tedy dodělal výpisky k Moci a zlu od Zimbarda a Pěti jazykům lásky od Chapmana. O tom se rozepíšu někdy příště a kdo bude chtít, tomu ty výpisky pošlu, aby ty knížky nemusel číst.
Dál tam mám v plánu např. Vzdělanost jako živý dialog s minulostí, Krátkou historii mýtu (tu čtu teď a je fakt krátká :D), Proč spíme?, Morálka lidské mysli, Myšlení: rychlé a pomalé... taky tam mám ještě zlepšování angličtiny, chodil jsem na individuální kurz, odkud mám pořád ještě docela dost materiálů pro práci doma.
Je toho dost. Ne že bych si musel dávat nějaké deadliny, nemusím to dělat do školy, do práce atd., ale chci to dělat, protože mě to baví a mám pak pocit, že svůj čas nezabíjím, ale nějak smyslu plně využívám. Nejhorší prokrastinace je ta, kde nemáte žádný deadline, termín odevzdání. Viz přednáška níže.
A když nějaký den něco z toho nedělám, mám pak ze sebe špatnej pocit a vůbec si svoje zevlování neužívám (nebo si to před sebou musím nějak omluvit) - a to je na tom to nejhorší, ten pocit, že mám volno, můžu si KONEČNĚ užívat, ale neužívám si, mrhám svým časem... nejhorší co se mi v pátek večer po práci mohlo stát bylo, že jsem vlastně neměl co dělat, neměl jsem co hrát, na co koukat, na co se těšit.
Do těch aktivit samozřejmě ještě patří hledání další práce, ale zatím si fakt hodně vybírám, kam odpovím. Našetřeno mám právě pro tuhle situaci hodně, abych nemusel brát první věc, která se namane.
Zkrátka a dobře mám za to, že aby si člověk mohl fakt vychutnat to příjemné, musí si nejdřív "užít" trochu (aspoň trochu, nejsem žádný asketa :D) toho nepříjemného. Proto jsem se dneska objednal na vyzvednutí nové občanky už na 8, protože jinak bych se těžko přemlouval k tomu, abych vstal nějak rozumně :D Nejdřív práce, pak zábava. Nejdřív splnit tyhle "povinnosti", pak mám teprve chuť užít si "volný" čas. Pořádně jsem se to naučil až na magistru na VŠ (neodkládat věci, řešit je hned a co nejdříve, užívat si až pak) - ale lepší pozdě než nikdy :)
Hodně často jsem si ráno před prací říkal, co bych všechno dělal, kdybych měl čas... a když ho teď fakt mám, tak by byla škoda toho nevyužít :)