"Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá. Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední, která teď omývá skály na pobřeží vlnami Tyrhénského moře - buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost."

Horatius: úryvek z díla Óda IX

cukrenka®svetu.cz: Maminka.avi Hlavně nepřecházej.

Odhodlat se k řízení...pro mě mega velkej krok. Právě proto, že jsem měla hrůzu ze všech těch dopravních situací. V Praze pal to čert. Ale tady u nás už je to horší. A tahat se s taškama ze zastávky mě fakt neskutečně sralo. Ta představa muset jezdit všude (i do města kousek) busem mě tak vytáčela, že to překonalo i strach z řízení.

Jsem opatrná řidička. Klep klep klep. To je maximum co můžu udělat. Bejt opatrná a pořád počítat s tím, že řidiči kolem můžou bejt zfetovaní a ožralí idioti. Nepočítám situace, kdy jsem nadávala do ko*otů. Zrovna nedávno jedu po hlavní a chlap s velkým SUV se z připojovacího pruhu začal cpát do toho mého, místo aby počkal, až přejedu. Klasické nedání přednosti v jízdě. Kdybych neuhnula, tak je v nás. Tak jsem pak troubila.