Nejhorší mučení, které kdy kdo vymyslel!

... a lidé to na sebe přitom aplikují dobrovolně!

O čem mluvím?

O španělské botě? Ne-e.

O upálení zaživa? Nope.

O waterboardingu? Ale kdeže.

O lingchi, neboli "smrti tisícem seků"? Vůbec.

Mluvím tu o té zatracené funkci moderních budíků a telefonů, o tom "snooze" tlačítku, které vám dovolí posunout budík o pět minut!

Vstávání samo o sobě je (co se pracovního či školního týdne týče) těžké samo o sobě. Fakt nechápu, proč mají lidi potřebu si to komplikovat ještě buzením každých pět minut.

Co je na tom sakra těžkého? Prostě jsi jdu lehnout, nastavím si budíka na dobu, kdy bych měl cca vstát, ráno mě budík vzbudí, tak vstanu a jdu si za svými povinnostmi. Protože tak je to správné, soudruzi, tak to má být.

Nerozumím tomu, kterou zvrácenou mysl poprvé napadlo, že by budíku dal možnost zasavit ho a automaticky posunout o 5 minut.

Protože to v praxi vypadá tak, že se za prvé vůbec nevyspíte a za druhé si prožíváte to utrpení vstávání znovu a znovu a znovu. Je to jako s trháním náplasti - nejlepší je ji prostě strhnout hned a najednou a ušetřit si pomalé utrpení.

Moje drahá tohle dělá s velmi zvláštní oblibou. Už jsem ji to tedy tak trochu odnaučil, to když jsem do ní půl hodiny hustil, že to přece postrádá logiku a ať si prostě nastaví budík na ten nejzazší čas, kdy musí vstávat - a tehdy ať prostě vstane.

Já sám jsem typ, který odchází do práce/školy 20 minut po probuzení. Taky co bych měl ráno dělat, že. Ráno fakt nemám náladu na nic a na nikoho, natož abych se díval na televizi nebo si připravoval vydatnou snídani atd. To mám vše nachystané už z předchozího večera, navíc ráno snídám maximálně banán.

Tak mě zajímalo jak to máte vy? Budíte se tak, jak potřebujete, nebo si necháváte schválně rezervu, a pak ten okamžik vstávání oddalujete, co to jen jde?

1:16:30
"A jéje... tyrana."