Mečoun v sexshopu

Tento článek bych rád věnoval MoWíkovi! 

Ne, není to žádný "clickbait", opravdu jsem tam byl. Pokud vás zajímá proč bych něco takového probohy dělal, čtěte dál :D

Mám momentálně týden dovolenou, protože jí mám hodně a musím si ji do konce roku vybrat. Takže jsem si naplánoval jednak zubařku (na preventivní prohlídce jsem nebyl dva roky, ehm) a odběr krve kvůli testům na štítnou žlázu (to musím každý rok).

Mimo to jsem si řekl, že aspoň každý den využiju multisportku, takže v sobotu jsem byl cvičit, v neděli v bazénu (ale byly tam závody, tak jsem moc plavat nemohl, ale tak tobogán atd. je taky fajn :D), v pondělí jsem si byl zaběhat na pásu ve fitku (v té zimě se mi běhat nechce) a včera jsem měl tabatu, ze které mě pekelně bolí nohy.

Dneska si dám buď voraz, nebo zase zkusím lehce ten pás. Ale asi si dám dneska regen, no :D

Mimo to se pochopitelně brutálně flákám u PC her a filmů a žeru chipsy a tak :D

Ale vás nezajímá jak trávím dovolenou, co. Vás zajímá ten sexshop. Jinak byste na tehle článek neklikli. Je mi to jasný :P :D

Takže jsem zkrátka ráno byl u té zubařky (vrtala mi jeden zub, ale byl jsem moc statečný a ani jsem neplakal!). Pak jsem si zašel do nemocnice na ten odběr krve. Jenže problém byl v tom, že se tam odběry provádějí pro nemocnici a pro obvoďáky a já nevím pro co všechno... takže tam jsou sice tři kabinky, ale taky je tam mrtě pacientů. Funguje to klasicky jako v bance nebo tak, musíte si vzít pořadové číslo (což je fajn, protože předtím jste museli dávat pozor, aby vás někdo nedpředběhl).

Tak jsem tam přišel a vytáhl jsem si číslo 199. Přičemž na řadě bylo číslo 137. Použil jsem své geniální matematické dovednosti a vyšlo mi, že je to docela blbý. Vytáhl jsem si tedy chytrý telefon a četl jsem si knížku. Po cca deseti minutách jsem koukl jak daleko jsme pokročili a zjistil jsem, že jsme na čísle 139. Nevím čím to bylo, ale šlo to fakt pomalu, třem kabinkám navzdory.

A fakt jsem se bál někomu čajznout jeho lístek, protože jsem měl v živé paměti tuhle scénu z Beetlejuice

A tak jsem přemýšlel, kde bych tak mohl zkrátit čekání, a pak mě právě napadl ten sexshop. Chtěl jsem se tam podívat už dlouho. Představoval jsem si je vždycky jako ve filmech, takový ty temný, tmavý, zatuchlý prodejny s úchylným chlápkem za kasou. Ano, tam bych se cítil jako doma!

Dobře, dobře, lákalo mě to, protože jsem věděl, že takhle už ty "obchody" nevypadají a že tam už jsou vždycky sexy prodavačky. Fakt by mě zajímalo, jaký tyhle ženCké nesou každý den domů historky. Jedna moje známá pracovala v baru (taková hezká blondýnečka) a říkala, že neminul večer, aby ji tam někdo nebalil. Na druhou stranu v baru jsou lidi většinou opilí, že. Ale do sexshopu chodí lidi asi střízliví, byť teda asi úchylní (?).

No a taky to byla věc, které jsem se hrozně bál. A jak jinak překonat svůj strach z něčeho, jak trénovat překonávání sebe sama, když ne na takových pitomostech, ve kterých de facto o nic nejde? Aby se pak člověk nebál, dejme tomu, oslovit cizí ženCkou v obchodě s knihama nebo tak :D

Čili bylo rozhodnuto a já se vydal do toho sexshopu. Jejich obchodní politiku ale moc nechápu. Jako jo, ono je fajn vědět kde váš obchod je a zda je otevřeno, ale probohy, je fakt nutné mít nad vchodem obří svítící ceduli SEX SHOP - OTEVŘENO? Dnešní doba je, co se těchto věcí týče, docela otevřená, žejo. Ale i tak jsem měl nepříjemný pocit, že se na mě podezřívavě kouká celá ulice, když jsem šel kolem.

Dovnitř jsem ale nevkročil ze dvou důvodů.

Za prvé nedaleko vchodu stáli nějací dělňasové a já jsem tam prostě nemohl vejít z jejich strany, aniž by si mě nevšimli. Takže jsem se rozhodl, že projdu ulicí dál, a pak se vrátím a z té druhé strany nebudu tak moc na očích.

Za druhé otevírali v 9:00 a bylo právě asi 9:01. Takže by to vypadalo tak, že odbilo 9:00 a Mečoun nedočkavě vchází do dveří.

Takže jsem postával na ulici a četl si tu knížku, protože co člověk v takové situaci může dělat jiného, že.

Jakmile bylo cca 9:15, sebral jsem veškerou svou odvahu a šel dovnitř. Celá moje návštěva trvala všehovšudy asi tak dvě minuty. Obchody byl (k mému zklamání :D) velký, prostorný a světlý a jen jsem vešel, už u mě byla prodavačka, které jsem hned řekl něco "děkujujásejenompodívámděkuju!" Ty prodavačky tam byly dvě, což je asi v takových obchodech fajn. Skoro jsem se měl chuť se zeptat, jestli jim tam chodí hodně vobšourníků, ale bál jsem se, že by odpověď byla ve smyslu "No, dneska jste první."

0:20
Tak poslouchejte, hledáme muže jménem Hector Saveage. Kde je?
- A proč bych ti to měla říkat, poldo?
Protože jsem poslední obranná linie mezi těmihle čuňačinkami a slušnými obyvateli města!
- Ahoj Franku! Přišla ta nová D83 Nabíječka, jak sis ji objednal!
... je to dárek.
 

No, ani ten sortiment tam nebyl moc velký. Fakt tam bylo hodně nevyužitého prostoru, mi přišlo :D Takže jsem tam tak chodil a koukal na sexy prádlo a na povlečení a na porenko a různé věci, které se dají strkat do různých částí těla a pak zase na jiné věci, do kterých se naopak různé části těla strkají. Vzal jsem to poněkud hopem, protože jsem si tam fakt připadal docela nemístně.

Pak jsem sebral zbytek odvahy a zeptal se, jestli tam nemají nějaké žertovné předměty. Prodavačka mě nasměrovala k malé části obchodu, kde teda nic moc zajímavého fakt neměli.

No a pak jsem plný zážitků a s bušícím srdcem odešel.

Do té nemocnice jsem se vrátil po více než půl hodině a aktuální číslo bylo 155. Takže jsem se na to vykašlal a šel jsem domů :D