tlapka: O té aquaparkové záležitosti jsem slyšela. Že odmontovali mříž... ale že ti ostatní odešli? To museli řádně zpanikařit. No, mají do konce života (ehm...) na co vzpomínat a o čem přemýšlet.
Všeho moc škodí. Zapomínání i myšlení na to. Můj drahý se chová, jako by čekal poslední úder ze všech stran. Ani do vlaku nesmíme do prvního vagónu, kdyby se opakovala nehoda jako ve Studénce. V autobuse ani dopředu, ani dozadu. To už mě pak docela znervózňuje...